Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

POSMRTNÁ VÝSTAVA EMILA HOLÁRKA

Výstava nedávno zesnulého malíře-kazatele, byť neúplná, dává dostatečný obraz jeho díla. Těch několik podobizen, zátiší a žánrových obrazů, většinou staršího data, vykazují rysy celkem nebohaté: realism starší pirnerovské školy, střízlivou, dosti světlou barvu, jež se nevyznačuje ani živostí, ani skladností, mdlé, nesličné podání těla, malbu zároveň i povšechnou, i v detailech úzkostlivě imitativní. Postupem let, kdy Holárek přecházel ke svým myšlenkovým cyklům a vizionárním kompozicím, tato výtvarná nedostatečnost roste měrou přímo tragickou. Zcela zaujat ideovým obsahem obrazu, spokojuje se Holárek zběžným a suchým realismem, jenž připomíná, abych

tak řekl, kalendářové povídky, patrně již vůbec nepracuje podle modelu; sestavuje suchými rysy, ve střízlivém světle, v neindividualizované režii jakési figuríny, obdařené důtklivě zřetelnou divadelní maskou: toto je proletář, toto je hříšník – jak právě mu kázala tendence. Ale zde aspoň dosahuje věcné zřetelnosti: chce poučovati, horliti, zatracovati sociální a mravní hříchy světa, i stačí mu k tomu mluva, jež není třeba překypující a bohatá, ale nicméně jasná, každému srozumitelná a přizpůsobená spíše hrubší chápavosti. Hůře v jeho vizionárních akvarelech a olejích, kde ztrácí i to věcné a tendenční vodítko. Vidíme jej tápati v jakési legendě věků, v pohanské mytologii, v alegorických koncepcích; zde až strašně ho zrazuje znalost těla i světla, jistota linie a pevnost kompozice. Chuchvaly těl jen bojácně narýsovaných se zmítají v bezradné skladbě barevných bengálů; postihujete zde hroznou tříšť myšlenky, jež zoufale a marně se pokouší státi se tělem. Je to rozrývající pohled; celé dílo Holárkovo je vlastně sražený, spoutaný rozlet. Opravdu symbolicky to Holárek vymaloval ve starém obraze Stmívání: kolem mladé hlavy umělcovy víří na (...)

(......)