Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

TRADICE

Napsal jsem toto slovo v čelo svého článku, abych je měl na očích; ale čím déle se na ně dívám, tím víc mne mate. Dejme tomu, že tradice je podle definice udržování starých řádů (možná že ta definice je nijaká, ale zatím mi neskákejte do řeči). Naproti tomu přežitek je také udržování starých řádů. Nevím, jsou-li paruky anglických soudců tradice, nebo přežitek. Nemohu se rozhodnout, je-li univerzitní pedel přežitek, nebo tradice. Je-li univerzitní pedel ctihodný kus tradice, je jeho výhodou, že připomíná patnácté století. Je-li naopak mrzkým přežitkem, je totéž jeho nevýhodou. Tradice je udržování starých řádů, protože jsou staré. Přežitek je udržování starých řádů, ačkoli jsou staré.

Ale ještě větší potíž je se slovem “starý”. Pedelův kožich je pro nás, obyčejné a nehistorické lidi, velmi starodávný; ale pro archeologa není starý, nýbrž recentní. Četl jsem nedávno u jednoho učence, že sochy na nějaké bráně jsou “zcela moderní”, totiž z patnáctého století. A pro paleontologa je mizerná dva tisíce let stará římská nebo egyptská amfora přímo nestoudně recentní. Naopak je možno, že pro letní mušku je minulý týden zlatým věkem tradicí, zatímco některá bakterie v mé sklenici pečlivě udržuje prastarou tradici hodiny právě minulé. Tedy tradice je udržování řádů, které z víceméně nahodilých a iracionálních důvodů považujeme za staré.

Někdy někdo u nás provolá, že se máme vrátit k tradici let devadesátých nebo let osmdesátých nebo až k tradici našich buditelů. Povážlivé na tom není, že to je zpátečnictví, nýbrž to, že věci, které jsou jenom dvacet nebo čtyřicet nebo sto let za námi, už považujeme za staré. Možná že příštího roku se budou nějací noví zpátečníci dovolávat prastaré poetické tradice Jiřího Wolkera. Možná že se někdo z děsného reakcionářství chystá vykopat z nánosu věků tradici Fráni Šrámka. Minulé století už vůbec považujeme za zdroj starobylých tradicí, místo aby nám docela jednoduše bylo širší půdou přítomnosti. Snad je to pro nedostatek dějinné souvislosti, že věci a děje u nás tak rychle stárnou; pohříchu snad právě proto i lidé u nás daleko rychleji stárnou než v západních, historických zemích.

(...)

(......)