Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

O DRUHÉ DIVADLO V PRAZE

Snad k tomu dala podnět osobní změna v intendanci pražského Národního divadla, že se tolik mluví o věci, o které se už psalo tolikrát a která už tolikrát – kupodivu – zůstala ležet. Nepochybuji o tom, že za týden nebo za čtrnáct dní zůstane stát a ležet i tentokrát; prostě proto, že ani nový intendant není zázračný osel z pohádky, kterému by se řeklo “otřes se” a už by pod ním byla hromada zlatých peněz na nové Národní divadlo. I my ostatní se budeme patrně otřásat nadarmo, aniž to pod námi zacinká; a všechna naše zlatá slova i zlaté rady nesmění nikdo za solidní stavební úvěr.

Nicméně situace je velmi jasná. Dnes, zítra nebo za měsíc bude zavřeno Stavovské divadlo z velmi nutkavých příčin. To je fakt, s nímž nutno počítat v době velmi dohledné. Pak ovšem nezbude Národnímu divadlu než stísnit činohru i operu v jediné budově a zaměstnávat každé těleso vlastně jenom půl týdne. Každé těleso by mohlo do roka vypravit jen polovinu dnešního počtu her. Proti tomu protestuje umělecká veřejnost z důvodů uměleckých, což je patrně nedorozumění. Umělecky vzato, je výhodou divadla, může-li za rok vypravit patnáct nových her místo třiceti. Je uměleckým ziskem, studuje-li se nový kus po celý měsíc, místo aby se uhonil za týden. Kdyby státní divadlo vytvořilo za rok deset nebo patnáct dokonale vybraných a připravených her, bylo by to nesporně dosti pro naši slávu a spasení. Víte, že ani tolik plně hodnotných repertoárních událostí na žádném našem divadle do roka není. Dvě třetiny her se dávají jen proto, aby se vůbec hrálo; nebo také proto, aby se aspoň něco vydělalo.

Argument pro nové divadlo není především umělecký, nýbrž hospodářský. Jistě není ekonomické mít jeden kočár a dva páry koní nebo mít dvě rotačky, ale moci spouštět každého dne jenom jednu z nich. V zájmu hospodářského provozu divadla je mít pro dva ansámbly také dvě divadla. Ale budiž právě zdůrazněno, že je to v zájmu hospodářského provozu čili že je to jenom jedna z mnohých stránek ekonomického řízení divadelního.

Abych to řekl jasněji, tedy buď mějme Národní divadlo za ústav, který v přímé linii přejímá úkol dvorního divadla; za ústav reprezentační, za kulturní instituci, jako je dejme tomu galérie umění. Nikdo se neptá, co galérie umění vynese na vstupném ani jak zvýšiti výnos vstupného například tím, že by se tam uspořádala módní přehlídka. Galérie umění je něco, co stojí stát peníze a co za ně lidem poskytuje (nebo má poskytovati) umělecky požitek. Národní divadlo může býti ve stejném titulu ústav, který stojí stát (...)

(......)