Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

CO CHCI NA TÉ GALÉŘE?

Viktor Dyk, muž milý a vážený, se v těchto dnech pozastavil nad úkazem, že autor Loupežníka, Hmyzu a jiných víceméně známých kousků z ničeho nic “zaujímá stanovisko ke konkrétním problémům politickým”, a sice stanovisko “velmi záporné a mimochodem řečeno velmi pohodlné a povrchní”, i táže se, co tento autor u čerta chce na té galeji?

Jsem rád, že mu mohu odpovědět; neboť sám se chvílemi ptám, co u čerta chci na té galeji. Nezískám tím pranic; ztratím jen jistou blahovůli na těch či oněch stranách a dostanu občas vynadáno od nepodepsaných žurnalistů; dám najevo povážlivý nedostatek politických zkušeností a vůbec nadrobím si nepříjemností, kterých bych se mohl velmi snadno uchránit. K tomu ještě jsem zcela prost jakékoliv politické ctižádosti; co se politiky týče, cítím se docela prostým občanem, jenž nemá více politického rozumu než kterýkoliv jiný daně platící civilista. Když tedy “zaujímám stanovisko” k politickým věcem, nečiním to jako autor jistých knížek, nýbrž právě jakožto řečený vulgární poplatný a hlasující občan. Nechme tedy autora stranou; vytáhněme za límec toho obyčejného občana a zahřímejme mu do uší otázku, co u čerta chce na té galeji; proč vůbec zaujímá velmi záporné a mimochodem řečeno velmi pohodlné a povrchní stanovisko ke konkrétním problémům politickým.

Mistře Dyku (praví řečený občan uctivě sice, ale pevně), zaujímám k jistým politickým zjevům stanovisko velmi záporné z toho jednoduchého důvodu, že k nim při nejlepší vůli nemohu zaujmout stanovisko kladné. Je ovšem pravda, že je velmi pohodlné zaujmout záporné stanovisko k nějaké prašpatné a nelibě páchnoucí věci, jako je například volební reforma; musí být trapně nepohodlné zaujmout k ní stanovisko kladné. Přiznávám se, že je dosti pohodlné konstatovat, že náš parlamentní systém je pro kočku; bylo by velmi nepohodlné dokazovat opak. Je dosti snadné nahlédnout ve zřetelně špatný stav věcí; těžší je hájit tento špatný stav a srovnat to nějak se svým svědomím.

Ale je-li tento tak nasnadě ležící zápor také povrchní, o tom prosím nesuďme. V politice “povrchní” je, co nikam nevede; nabude-li tenkterý zápor jisté účinnosti, neříká se mu už v politickém žargonu “povrchní”, nýbrž “živelný”. Jistě stav takového Viktora Dyka, který ví o přemíře stranictví a o stranickém klíči, kterému se nelíbí dnešní parlament ani režim Pětky, a který přesto je nucen asistovat těmto poměrům a přejímat za ně kousek osobní odpovědnosti, – jistě tento stav Viktora Dyka není povrchní; spíše bych věřil, že je velmi bolavý. Ale proto ještě není třeba jmenovat “povrchním” stanovisko člověka, který není v konfliktu sám se sebou.

Všichni vědí, že náš parlament je zhuntován a že náš stát je dán v pacht několika stranám; povrchní občan má za to, že je-li tomu tak, bylo by lépe to změnit; hlouběji myslící politik však hájí náhled, že poměry jsou sice docela špatné, ale pokus o nějakou změnu že je ještě špatnější. Spor, praví Viktor Dyk, není o to, že je proč být (...)

(......)