Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

LITERATURA

H. G. Wells: Osvobozený svět. Přel. Anna Plešingerová. (Nakl. F. Topič, Topičovy Dobré knihy přeložené, sv. 21.). Osvobozený svět je z těch pozdějších prací Wellsových, v nichž sociální a světoobčanská úvaha nabývá převahy nad fantastickou groteskností jeho prvnějších románů. Osvobozený svět je v jádře anticipace světové války a jejích rozpoutaných sil; jenže Wells ve své anticipaci kladl světovou válku do doby o něco pozdější, kdy lidstvo bude užívati ohromného nového zdroje síly, totiž atomové energie, k dílu míru i války; i tato vědecká fantazie, mimochodem řečeno, není dle nedávné vědecké diskuse prakticky neuskutečnitelna. Nastává ztroskotání Evropy, překrásně líčené typicky wellsovskými průhledy jednotlivců, a pak jakýsi ideál mírové konference, uskutečňující Spojené státy světa. A nyní Wells vypravuje o nové úpravě lepšího světa; ústy tvůrce nové ústavy, starce Marka Karenina, vyslovuje tu příští, usmířenou moudrost lepších a šťastnějších lidí; nevím proč, ale tento sladký sen budoucnosti zdá se obestřen tesklivým kouzlem podzimku. Snad tento teskný a laskavý přízvuk je hlas přemožené Wellsovy beznaděje; ale právě tato kapka smutku dělá z Wellsovy knihy něco víc než utopii: dílo poetické moudrosti.

Joseph Conrad (Konrad Korzeniowski): Almayerův blud. Přel. Jos. Elgart. (Knihy Topičova sborníku, 14. Nakl. F. Topič.) Conrad, polský kapitán píšící anglicky, je romanopisec tropů tak jako v mnohých svých pracích Jack London, u nás až příliš oblíbený. [* Od něho zaznamenáváme poslední překlady Jerry z ostrovů a Dobrodružství (u Topiče).] Charakteristický je rozdíl obou. London, Američan, líčí zdatnost bílé rasy prostřed palčivého, hospodářsky nevytěženého, jaksi rytířsky dobrodružného světa rovníkového. Conrad, daleko lyričtější a umělečtější, vypravuje naopak o neschopnosti bílého muže vžíti se do pekelného ráje tropického světa; zlomen, zalkoholizován, cizí vášním a podivnosti domorodých lidí, končí bílý muž jako na břeh hozená troska z jiného světa, k ničemu nevhodná, ničeho trvalého nedosahující. Věřím, že tento beznadějný názor Conradův na kolonie je hlubší a lidštější než Londonův dobyvatelský optimism; rozhodně však oči Conradovy vnímají méně ostře, méně fotograficky, ale zato vřeleji, básničtěji, pohádkověji než oči Londonovy.

Nejčistší, nejkrásnější kniha z tropů je dílo francouzského malíře a sochaře Paula Gauguina Noa-Noa, vycházející v češtině podruhé. (Přel. Josef Marek. S reprodukcemi dvou obrazů Paula Gauguina vydal Ot. Štorch-Marien. Edice Aventinum, sv. 7.) Jako ve svých obrazech a sochách objevil Gauguin krásu nelomené, harmonické barvy a plného, zjednodušeného tvaru, byl zrakovým objevitelem i na Tahiti, kde žil po dvě léta, hledaje prostotu a krásu. Stránku za stránkou nalézáte úžas malíře, který dovede v přírodě, kráse těl, pohovu přírodního života, lásce a zvycích lidí, kterým (...)

(......)