Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE III
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

CO JE KULTURA

Když už si klademe otázku, není-li to, co nás na dnešní Evropě znepokojuje, z velké části selhání kulturních faktorů, neb přesněji řečeno takzvaných vzdělaných vrstev, musíme si nejprve říci, v čem může kultura selhat, to jest co to vlastně zhruba ta kultura a to vzdělanectví je. Tady by se dalo říci mnoho subtilního, ale držme se věcí prostých a nepochybných. V první řadě je to určité školení, které ovšem nemusí být vyseděno ve škamnech. Je to jistá znalost dějin a kultur, světa, vývoje, přírodních zákonů a poznávacích metod, která nám umožňuje, abychom své zkušenosti dovedli vřazovat do širších souvislostí, daných nesčíslnými poznatky předchozími. Zkrátka vzdělanost je dědictví, ve které se uvazujeme, je to nashromážděná zkušenost lidstva a věků; upřímně řečeno, je to ohromný prezent, který nám padá do klína celkem lacino. Jsme na výši doby tehdy, jsme-li na výši toho, co vykonali a poznali lidé před námi; úroveň, na které stojíme, byla vršena po tisíce let.

O tom tedy by se dala napsat vzorná školní úloha, ale rád bych se obrátil hned in medias res. Vzdělanectví může selhat už v tom, že sestupuje pod svou vlastní úroveň, že ztrácí to, co už jednou bylo dosaženo. Řekněme, že po celé věky se lidé navzájem mordovali proto, že se klaněli různým oltářům; načež lidstvo poněkud zmoudřelo a přišlo na to, že netolerance je hloupé a nelidské hovadství. Po sta let byli páleni nebo všelijak maltretováni lidé, kteří se odvážili myslet jinak než majorita; o něco později byli uznáni za mučedníky pokroku a ve svobodě myšlení byl vytyčen vlající ideál. To tedy jsou dějinné zkušenosti, které jsou vlastnictvím každého poněkud vzdělaného člověka; a podívejte se, kde teď zase Evropa je s tolerancí, se svobodou myšlení, s lidskými právy, s justicí a tak dále. Kdyby tyto kanadské žertíky s civilizací byly jen projevy rozvášněných davů, mohli bychom se na ně dívat s hrůzou jako na živelní pohromu; ale vidíme-li, že je s největší horlivostí provozuje s sebou inteligence od profesorů filozofie až po gymnazisty, nebudeme už tomu říkat neštěstí, nýbrž hanba.

*

Dobrá, jsou země, ve kterých to ještě nevypadá tak zle. Citovali jsme ze španělského filozofa Ortegy některé poznámky o tom, že to bývají právě vzdělanci, kdo ve věcech veřejných, politických i kulturních projevují často názory velmi bezduché a pronášejí je s význačnou sufizancí a nesnášelivostí. Čtouce toto, nemůžeme se ubránit dojmu, že to, co líčí Ortega, není pro nás španělská vesnice. Skutečně těžko bychom našli nějaké hrubé, vulgární a fanatické mínění politické nebo kulturní, které by nebylo sdíleno a někdy i hlásáno také lidmi, kteří jsou počítáni mezi vzdělance. Nemíníme tím, že by akademicky vzdělaní lidé museli politice a jiným veřejným věcem nějak zvlášť rozumět; ale řekli bychom, že jsou názory, hesla a manýry, které vzdělanci nemohou přijímat, ledaže sestoupí z té duševní úrovně, kterou jim vzdělanost ukládá; že zradí tu disciplínu, tu kritičnost a intelektuální (...)

(......)