Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE III
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

ŽURNALISTŮM

Pánové, rád bych užil před vámi jednoho práva spisovatele: mluviti za mnohé lidi. Nikoliv za strany, za organizace, za veřejné mínění, nýbrž za obyčejné, jednotlivé soukromé, skutečné lidi, za jejich starosti a bolesti, za jejich srdce a svědomí. Přicházím vás poprosit za tyto lidi: poučte nás, oč jde.

Řekněte nám, oč jde v tomto osmém roce trvání republiky. Dějí se věci, které nás matou. Čteme a slyšíme narážky, které sahají mnohem dále než cokoliv, co bylo slýcháno v minulých letech. Vidíme osobní šarvátky a nevíme, co je za nimi. Slyšíme řinčet zbraně za oponou, před níž mluví političtí řečníci; chtěli bychom mít jistotu, je-li to politická komedie či příprava k boji, do něhož bychom byli voláni. Něco prý se chystá; chtěli bychom vědět, co vlastně.

I když se v mnohém nevyznáme, nejsme dnešní; víme, že za takzvanými zásadními spory v politice jsou často osobní aféry a soukromé zájmy; ale stejně víme, že někdy za osobními aférami v politice se skrývá strašlivý konflikt zásad, na nichž může záviseti osud nás všech. Někdy se útočí na ideu, aby se mohly podrazit nohy jedné osobě; někdy se útočí na osobu, aby mohl být zvrácen celý systém. Dnes se něco rozpoutává, do čeho ještě nevidíme; pomozte nám prohlédnout.

Za těch osm let se nám, obyčejným lidem, skutečně vžilo cosi jako systém; je to několik článků víry, na kterých bychom se snad shodli, ať jsme v kterékoliv straně kromě těch krajních. I vy téměř všichni jste nás tomu učili; tož řekněte, zda některý z těchto článků, se kterými stojí naše důvěra, už neplatí, ale řekněte to jasně a naplno, abychom konečně věděli, kde kdo stojí.

První článek naší víry je víra v demokracii; věříme, že toto je smysl našeho osvobození a odkaz našich mrtvých; to že je úkol dosud nenaplněný; to že je hodnota nejvyšší a nedotknutelná. A nyní slyšíme, že by bylo lépe zatočiti s námi docela jinak, po diktátorsku; že demokracie nestojí za nic, že parlamentní systém je prohnilý a že musí přijít něco jiného a silnějšího. Ti, kdo to říkají, se nenamáhají, aby pořádně vyložili, jak bude to jiné vypadat. Mohli bychom to považovat za jakousi potrhlost, kdyby to nerostlo a kdyby se nedála jedna zarážející věc: že celá politická skupina listů buď otevřeně, nebo víceméně diskrétně tomu projevuje vlídnou pozornost. Řekněme to jednou docela prostě: Hlásá se u nás politický převrat, který by znamenal suspendování demokracie a režim násilí. Chtěli bychom slyšet, kdo je pro to, bez vytáček a rezerv; chtěli bychom slyšet, kdo je proti tomu až do krajních důsledků. Chceme vědět, kdo je hotov hájit demokracie a kdo je pro její zrušení. Chceme si být jisti; oškliví se nám to přítmí neupřímnosti, obojetnosti a nezávazného nadržování.

Druhý článek naší víry je, že náš stát nadevše potřebuje klidu a pořádku. Víme, že nejsme příliš silni a že větší otřes by nám mohl rozbít víc než (...)

(......)