Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE III
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

COPAK JE TO ZA VOJÁKA?

Pane podplukovníku-lékaři dr. Jaroslave Durychu,

dočetl jsem se v Poledním listě pana Jiřího Stříbrného, že jste napsal v Akordu “výmluvný, krásný, rozhodný a pravdivý” článek pod titulem Pláč Karla Čapka. V tomto článku mi zazlíváte, že jsem svými Bajkami o válce občanské pomáhal legální vládě španělské “proti všelijakým generálům a jiným živlům nepořádným… Jest Karel Čapek horlivým přivržencem legální vlády španělské a nemůže v počínání generálů spatřovati nic jiného než zločin.”

Tedy nejprve, aby tohle bylo jasno, nejsem horlivým přívržencem legální vlády španělské; nejsem horlivým přivržencem žádné cizí vlády, protože mně do ní nic není; mne zajímá, kdo vládne nám a jak nám vládne, ale cizí vlády mě zajímají jen potud, pokud jejich zájmy a plány jsou našemu národu a státu příznivé nebo nepříznivé. To je první věc. Druhá věc je, že počínání generálů, kteří dělají politiku, provozují puče a vzpoury, prodávají kusy své vlasti a posílají ve jménu vlastenectví proti svým krajanům Berbery a cizí kumpanie, nepovažuji opravdu za nic jiného nežli za zločin. Snad je to názor civilisty, ale rozhodně je to názor občana, který nemůže být přivržencem toho, aby kdekoliv v civilizovaném světě rozhodovali o domácím režimu na svou pěst generálové se svými kanóny a leteckými pumami. Měli jsme sice jen svého Gajdu a Kobzínka, ale děkujeme uctivě za vojáky tohoto druhu.

Tolik podotýkám pro případ, že článek v Akordu psal spisovatel Jaroslav Durych; zdá se však, že jej psala osobnost jiného povolání, a sice vojenský lékař dr. Jaroslav Durych. Neboť psáno tam jest: “Jsem vojenský lékař. Muži jsou pro mne rozděleni do tří skupin, A, B a C, podle jejich způsobilosti k vojenské službě. Poznal jsem za dlouhá léta, že každá z těch skupin má svou vlastní morálku, A, B a C. Čtu tedy Karla Čapka nikoliv jako spisovatel, nýbrž jako vojenský lékař. Poznávám jeho C a bojím se. Bojím se všeho, co jest C. Umím si představiti, co by se stalo, kdyby se morálka C zalíbila povětší části národa.” Pláč Karla Čapka (nad španělskou tragédií) je prý “civilistický a… prozrazuje, že Karel Čapek nikdy nesloužil na vojně, patře odjakživa do skupiny s klasifikací C. To, že hanobí generály, byť španělské a povstalecké, a to, že drží palec legální vládě, není ještě zdaleka to hlavní. Jest ještě něco horšího,” (dokonce “největší hřích proti českému jménu”) “a to jest morálka… nezpůsobilých, kterou jest náš lid přeplněn. Jest to taková morálka způsobná, na první pohled lidová a lidumilná a uctivá a laskavá…, jakou by musil člověk pohledati, ale jen pozor!” Nic bližšího se však o té morálce C v citovaném vojensko-lékařském nálezu (...)

(......)