Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE III
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

TROCHU OSOBNÍ

Pan Karel Horký napsal ve své Frontě Slovo k divadelním ústupkům bratří Čapků. Abych to řekl krátce, vyčítá pan Horký jmenovaným autorům, že anglický režisér jejich hry Ze života hmyzu, Mr. Nigel Playfair, tuto komedii “přizpůsobil životu anglickému” a – dle svých vlastních slov – “odňal satiře trochu její trpkosti”. Tu tedy se pan Horký z ničeho nic rozhořčuje a píše, že když anglický režisér českou hru “tak hrozně ohudlá a tak silně odčeští ,pro potřebu publika‘, že nelze pak již takřka psát o úspěchu českého dramatického umění za hranicemi… Jak je možno, že bratří Čapkové mohli akceptovati tento business, tuto ,úpravu‘…? Za tuto cenu úspěch? Vysvětluji si leccos vysokými filozofickými vlivy a praktickým prostředím, v němž v poslední době uplývají dnové uměleckého tvoření bratří Čapků… Koncese bratří Čapků vůči ,úpravám‘ p. Playfaira (a soudím, že se s autory o těchto úpravách dohodoval, musil se dohodnout…), koncese tyto podporují snad takzvaný provoz, ale nikoli význam a českost našeho dramatického umění… Chceme pronikati v cizině svým uměním, svými myšlenkami, svými postavami…” Očekáváme od Čapků, že budou reprezentovat “umění vzdálené ústupků páchnoucích agenturou”, a tak dále.

Tedy abychom byli stručni: Pane Horký, jakpak víte, že se pan Nigel Playfair “s autory o těchto úpravách dohodoval a musil se dohodnout”? Mluvit o něčem, co nevím, tomu se mezi námi říká žvanění. Pane Horký, autoři Hmyzu nevěděli ani zbla o úpravách pana Playfaira a nebyli ani slovem bráni v potaz. Pane Horký, autoři Hmyzu si dosud ani nepřečetli knižní vydání Playfairovy úpravy – tím méně jste to učinil vy, a přesto máte tu troufalost tvrdit, že pan Playfair českou hru “hrozně ohudlal”. Pane Horký, kdyby vás potkal ten osud, že by vaše knížky byly překládány do jiných řečí, ujišťuju vás, že byste se honem zřekl toho, číst a revidovat překlady svých prací; neboť pro autora je utrpením kontrolovat, co všechno se stírá sebevěrnějším překladem. Koukejte se, pane Horký: v Americe hrál Mr. Brady Hmyz v doslovném, ale neveršovaném překladě; v Anglii jej hrál Mr. Playfair ve veršované úpravě; na to ani na ono neměli autoři nejmenšího vlivu. Shledal jsem dodatečně, že RUR mělo v Anglii o jednu důležitou osobu (inž. Fabryho) méně než v Praze. Přiznávám se, že toto mne trochu mrzí, ale co mohu proti tomu dělat? V Americe hráli Věc Makropulos bez mého vědomí; bůh sám ví, jak při tom dopadl text, – ale co mám s tím co dělat?

Pane Horký, netvařte se jako literární nemluvně. Můžete velmi dobře vědět, že si každý režisér upravuje překlad hry po svém; že třeba Shaw se u nás hrává z dobré třetiny vykuchán, aniž by se s námi “o těchto úpravách dohodoval a musil se dohodnout”. Ve Francii je platným a obecným zvykem, že tam každý cizí kus upravuje domácí dramatik. Sám jsem jako režisér upravoval cizí kusy pro naši scénu, aniž bych se ptal o svolení nebožtíka Aristofana nebo Julesa Romainsa. Kdybyste si byl dal, jak by se bylo slušelo, tu práci a opatřil (...)

(......)