Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE III
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Z ŽÍNĚNÉHO HROBU

Ještě před patnácti lety jste ho mohli potkat, jak jde na procházku trochu zatrhujícím tápavým krokem, tak typickým pro některé choroby míchy; ale to už byla jeho tvář s modrýma, jakoby ptačíma očima tak zjemnělá tělesným utrpením, ten člověk byl tak naivně bezbranný proti tomu fyzickému osudu, který ho drobil a drtil, že kolem něho bylo něco jako svatozáře choroby, aura bezmoci a bolesti, jas obestírající věčného lidského Hioba. Tehdy jeho verše se zdály znovu mládnout, nabývaly zvuku a sytosti, zářily barevnou a zlatou radostí domova. Už tehdy jsme potichu žasli: Bože, kde se to bere v tomto umučeném!

Pak přestával vycházet. Když jste ho navštívili, dělal ještě pokus nadzvednout se, ale to už ho i ubohé nohy, zakryté plédem, nemohly unést. A ty ptačí oči byly ještě naivnější ve tváři, která pozbývala barvy. Nenaříkal, ale tak dětsky upřímně pověděl, že je to pořád horší, pořád horší; co vy všichni mládenci tam venku děláte? Co Šrámek? Co Toman a Křička? Já vás čtu, já vás čtu, říkal, řekněte jim, ať hodně píšou! To už leta seděl v tom žíněném křesle. – A co ven, ven byste nechtěl? Mávl jen rukou: Někdy mne snesou dolů a odvezou ven, ale to víte. – Tak si píšu básně o tom, co jsem dřív viděl. – Bylo to až drtivé, že ten trpitel ani slovem nereptal. Jen to, že mu tělesné potřeby dělají potíže, jen to ho trápilo, ale hned obracel hovor: “Tak vy jste na mne nezapomněli! Já vás (...)

(......)