Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE III
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

FILM VERSUS DRAMA

Abychom to řekli jasně, je to poněkud nerovný zápas; film sice neútočí na drama, ale bere mu z kapsy publikum; drama se sice ohrazuje proti filmu, ale nemůže se mu při nejlepší vůli dostat na kobylku. Není zatím vyhlídky, že by se dramatičtí autoři a kritikové, místo aby nespokojeně potřásali hlavou nad úpadkem lidového vkusu, vrhli na kinematografy a zpívajíce válečné písně je zapálili; nebo aby se naopak vrhli na filmové řemeslo a začali sami natáčet filmy. Četli jsme nedávno, že pan G. B. Shaw se uvolil hýbat se před filmovým aparátem jako živý a potřást rukou malé holčičce. Není vyloučeno, že ho ještě uvidíme ve filmu, jak uhání po arizonských llanos na neosedlaném koni nebo zachraňuje z hořící farmy slečnu Glorii Swansonovou. Ale i to bude daleko spíše úspěch filmu než úspěch dramatické literatury. Jednoho dne – doufejme, že to bude dříve, než se bude dávat poslední divadelní hra před posledním dřímajícím divákem – si bude musit Drama položit otázku, čím v této nerovné soutěži disponuje a co mu Film nemůže vzít. Myslím, že to jsou dvě věci a že by bylo rozumné, aby divadlo hledělo těchto dvou svých zbraní co nejlépe využít. První z nich je, co bylo první nejen na začátku Dramatu, nýbrž i na začátku světa: totiž Slovo. Přes všechny pokusy s Mluvícím Filmem zůstane skutečně mluvené slovo vyhrazeno divadlu, jednak z jistých technických důvodů, a za druhé proto, že jakmile by slovo ve filmu nabylo rovnocenného postavení s obrázky, přestal by prostě film být Filmem a stal by se Dramatem, což bychom ovšem museli nazvat vítězstvím Dramatu. Obávám se, že se toho dokonalého a snadného triumfu Dramatu nedočkáme; skutečně můžeme říci, že divadlo je chrám mluveného slova, dokonce ve větší a vážnější míře než dejme tomu parlament. Záleží na autorech a hercích, aby si uvědomili tuto metafyzickou a absolutní privilej divadla; záleží na autorech a hercích, aby jí nezneužívali. Noviny zbavují lidi nutnosti, aby si říkali, co je nového; rádio je zbavuje příležitosti vyjadřovat po večeři své názory o různých věcech života; kinema jim dává možnost bavit se mlčky a beze slov. Divadlo je (...)

(......)