<<< Zpět na Literární doupě - přehled všech autorů a knih

Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE III
kompletní kniha, e-book

 

 

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě


Stáhnout tuto knihu v PDF, ePub a MOBI
<   236   >

 

ZE ŽIVOTA SLOV IV

E. Bass nám zde připomněl, jak konkrétní svým původem, jak chytré je rčení “míti za lubem”. Takových pěkných rčení, u kterých se můžeme rovnou pousmát nad živou a plastickou zkušeností, ze které vznikly, máme habaděj. Takové “páté kolo u vozu” musilo lidem opravdu znázorňovat něco dokonale zbytečného, dokud jsme si nezvykli oceňovat rezervní kolo u auta. “Má o kolečko víc” neb “přeskočilo mu kolečko”: ta rčení mohla vzniknout jen v době, kdy kolečka v hodinách byl jediný jemný mechanism, ze kterého si lidé mohli brát příklad přesnosti a pořádku; kdybychom byli tak živě a názorně tvořiví ve své mluvě jako naši předkové, museli bychom mít spíš chybné zapojení, o drát víc nebo banánek v nepravé zdířce; zkrátka bylo by to něco z rádiového přijímače.

Řeknete-li o někom pohrdavě, že “mu teče mléko po bradě”, ani si neuvědomujete, že to rčení vystihuje dítě u prsu, zalykající se mateřským mlékem; má-li dokonce “mokro za ušima”, je to novorozeně, které právě přišlo na svět a není ještě náležitě osušeno; zeptejte se na to porodních babiček.

Naproti tomu máme mnoho rčení, jejichž reální vznik je záhadný. Všichni víme z politiky i odjinud, co to znamená “malovat straky na vrbě”; ale kdybychom si to představili věcně, byla by to situace hodně nejasná. Řekne-li vám správný pražský sígr “nehoň si tričko”, víme přesně, co tím chce říci, ačkoliv to honění trička je úkon dost těžko představitelný. V Praze se také “honí voda”; slyšel jsem jeden pokus o výklad: tože snad svého času Podskaláci v nedělním kvádru chodili “dolů po vodě” do Prahy dělat fijóny. (Spíš však to bude termín rybářský: honí vodu, kdo jen tak “pro fóry” mává prutem.) Ale z čeho asi je odvozeno “mazat deku” nebo “mazat šišku”?

Proč se říká “dělat si z někoho šoufky”? Podle Jungmanna šauf čili šaufek je nálewka, latinsky capula, německy der Schuffen, nádoba pivovarská, kterou se přelévá pivo ze sudu do sudu. A žufánek, jak známo, je naběračka. My si krom dělání šoufků také z někoho “ulejváme”, případně “nalejváme” lehkověrného; jak vidět, je i v těchto úslovích představa duté nádoby. (Srovnej “trouba” a “nádiva”.)

“Jsem z toho jelen” bývá vysvětlováno jako stupňování obratu “jsem z toho janek”, tj. zajíc, potom víc než zajíc, tedy jelen. Nechci se přít, ale nezdá se mi nemožno, že ten jelen vznikl zvukovou asociací na jelimánka. Jenže z čeho asi pochází slovo “jelimánek”? Mám jakési podezření, že vzniklo z francouzského Allemand a mohlo být původu vojenského. Smyslem se totiž civilní jelimánek blíží nejvíce vojenskému uchu. Mimoto nemůžeme-li se s někým dorozumět, říkáme: (...)

(......)


Stáhnout kompletní knihu v PDF, ePub a MOBI

 

<   236   >

 

 

 

[Listovat]

[Obsah]


© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky

TOPlist