Karel Čapek

OD ČLOVĚKA K ČLOVĚKU I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

DÁTE SE SPÁLIT?

Tuhle otázku vám už jistě někdo položil, a hned vám ukázal příjemnosti a přednosti toho, býti spálen: Předně, je to jaksi pěknější. Za druhé, ten a onen se také dá spálit. Za třetí, je to jistější: jakpak kdybyste umřel jenom zdánlivě a pochovali vás zaživa? Například tetička švagra od sestřenice, když byla malá, viděla prý sama, jak vykopali na hřbitově jednoho ještě živého atd. atd.; tyhle hřbitovní historky jistě znáte. – Je zvláštní, že každý, s kým jsem dosud mluvil, znal někoho, kdo sám viděl a zažil, že někdo pod zemí oživl; ale doposud jsem nepoznal nikoho, kdo by to viděl na vlastní oči. Člověk si neumí náležitě představit, že umře; proto si představuje, že bude třeba pochován zaživa. Proto – pro jistotu – se chce nechat spálit; nebo nechce-li si to rozházet s církví, přeje si, aby mu doktor po smrti propíchl dýkou srdce. Zemřela jedna paní, a i po smrti zůstal jí na tváři slabý ruměnec. Přivolaný doktor konstatoval smrt; tu příbuzní prosili, aby nebožce “pro jistotu” probodl srdce. Doktor rozhořčeně odmítl: “Jen ji pochovejte tak, jak je.” – “Nu ale,” prosili příbuzní, “snad byste přece mohl…” – “Ne ne,” protestoval doktor, “jakpak kdyby byla ještě živa?”

 

Lidové noviny 10. 3. 1923