Karel Čapek

OD ČLOVĚKA K ČLOVĚKU I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

NÁBOŽENSKÁ VÝCHOVA

Jedna mladá maminka mně vypravovala, že tedy neví, co má dělat: posílá svou holčičku ve škole do náboženství, ježto sama je tak pozadu, že ještě v to a ono věří; že pan páter povídá dětem o Kristu Pánu, o nebi, o pekle a ostatním, ale že pak slečna učitelka přijde a říká, že to, co povídá pan páter, není pravda a že mu děti nemají věřit, a že bude moc pěkný školní výlet, ale že ty děti, co chodí do náboženství, na výlet nepůjdou. A tak prý už její holčička nechce do náboženství chodit.

Neznám tu slečnu učitelku; možná že je jinak docela hezká a hodná; myslím však a doufám, že takových je hodně málo a že zrovna naši učitelé zakroutí hlavou nad její pedagogickou horlivostí; je to poprvé, co slyším takový případ. Myslím dokonce, že se tohoto kuriózního případu chytí lidovci a budou z něho vytloukat kapitál pro konfesijní školu; ale pak snad i ta slečna pochopí, že vlastně žene vodu na mlýn té části křesťanstva, které se právem říká klerikálové.

S každou vírou je to taková divná a křehoučká věc; jistě lepší a osvícenější je věřit moudře než věřit slepě; ale troufá si někdo říci, že je osvícenější nevěřit vůbec nežli věřit? První možný náboženský pokrok je tolerance, totiž úcta a pozornost ke každé náboženské víře; bezkonfesijní škola je tu proto, aby vychovávala děti v toleranci, ale ne v nevíře; a netolerance bezkonfesijních je stejně neosvícená jako netolerance kteréhokoliv konfesijního popa.

Bezkonfesijní škola v dobrém, tj. velmi taktním a neutrálním plnění smyslu slova, by mohla a měla míti jednu přednost, o které se v diskusích neuvažuje, totiž ryze náboženskou; a je mi divné, že se jí církev nechopí s jistou ctižádostí. Není pochyby, že náboženské představy většiny věřících jsou docela dětské, vštípené obecnou školou, a že náboženství v lidu zůstává na úrovni asi tak desetiletého mozku. Náboženská nauka, která by chtěla k sobě obrátit dospělé lidi, musela by se podávat daleko méně (...)

(......)