Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Řekli byste, že na tramvaji jsou všechna místa stejná a stejnorodá, ale není tomu tak. Především je – aspoň v Praze náramný rozdíl mezi “hlavním” vozem a vlečňákem. Vlečňák je demokratičtější; noblejší publikum se mu jaksi s nedůvěrou vyhýbá; má v něm převahu mužský živel, zedníci a lidé, kteří jedou z práce. Patrně tu působí tradice z dob, kdy se ve vlečňácích kouřil válečný tabák. V předním voze jezdí většinou ženské, a to uvnitř vozu. Ženská, tvor slabý, chce hlavně sedět. Plošiny jsou vyhrazeny spíše rodu mužskému. Na zadní plošině se mačkají staří páni, kapesní zloději, lepší pardálové a hlavně venkovani, kteří chtějí být stůj co stůj u dveří, protože vystupují už na třetí stanici. Pravá a lidová mužština, odborní električtí jezdci, dále policajti, četníci a vojáci od rotmistra dolů jezdí jen na přední plošině. Tam se mluví o politice, o ženských a jiných odborných věcech. Vleze-li tam ženská, měří ji pasažéři přední plošiny s nelibostí; je-li hezká nebo aspoň veselá, nedají jí to tak tuze znát. Na přední plošině vlečňáku pak jezdívají se zvláštní oblibou výrostci, a na zadní plošině páni, kteří přitom čtou noviny. Jak vidět, není místo jako místo.
Lidové noviny 16. 11. 1923
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky