Karel Čapek

OD ČLOVĚKA K ČLOVĚKU I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

VRAŽEDNICE

Případ Hildy Hanikové odpoutal veškeru pozornost od verdiktu, který byl vynesen 22. února v Olomouci. Toho dne soudila porota dívku, jež zabila své novorozeně, a osvobodila ji. Téhož dne táž porota soudila služebné děvče Marii Töglovou, jež zabila své desetidenní dítě, a odsoudila ji k smrti provazem; neboť nelze prý osvobozovat všechny vražedné matky.

Marie Töglová opustila 3. října olomouckou porodnici s osmidenním děckem a čtyřmi korunami v kapse. Hledala místo u paní, jež jí před slehnutím slíbila službu, avšak nyní ji odmítla, neboť v barácích, kde bydlela, policie zakázala přechovávati cizí osoby. Chtěla se vrátit domů, do Mohelnice; ale peníze jí nestačí, dojede jen do Litovle a putuje domů pěšky. Hledá přístřeší dům od domu; je s děckem odbývána. Nejedla po celý den a přenocuje v lese; hladoví i druhý den, zatímco dítě křičí po prsu. K páté hodině odpoledne utopí dítě v řece.

Byla sirotkem odmalička; od čtrnácti let služkou; třikrát trestána, jednou pro krádež dvaceti korun – z bídy; podruhé pro krádež čtyřiceti korun – z bídy; potřetí pro potulku, neboť byla bez místa a šla sama na policii. První její nemanželské dítě zemřelo, na druhé platí; otec třetího, zabitého, sedí na Mírově. “Ubožačka hranatých ramen, hluboké smutné oči, škaredá postava a neforemné nohy.” Na třetí dítě se přes všechnu tu špinavou bídu těší, kupuje mu předem prádélko za poslední peníze, hledá místo, kde bude přijata i s děckem; ale pak vyšla z porodnice, dva dny bloudí o hladu… “Já jsem nevěděla, co dělám.” To bylo jediné, nač se před soudem zmohla; jinak mlčí na všechny otázky, zpitomělá vším, co je kolem ní, vyděšena přísností, se kterou se na ni mluví. – Viděli jste chycenou myš, kterou chtějí utopit? táže se olomoucký zpravodaj Lidových novin (23. února). “Taková myš má oči ne ulekané, ani vyděšené, ale plné nekonečné, nekonečné hrůzy. A takové oči měla dnes Marie Töglová.” Ano, neboť měla být také tak bez milosti utopena. Jedenácti hlasy ano, vinna zločinem prosté vraždy; tedy smrt provazem.

To je celý případ. Jak vidíte, není ani trochu romantický, ba je velmi škaredý, a stěží se mnoho paniček tlačilo, aby se podívaly na ubohého tvora, jenž měl být utracen.

*

Říká se, že hlubší smysl poroty je, aby rozsudek byl uveden ve shodu s mravním citem lidu. Avšak nejsem s to uvěřit, že by si mravní (...)

(......)