Karel Čapek

OD ČLOVĚKA K ČLOVĚKU I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

PŘEKŘTĚNÍ ULIC

S osvobozujícím převratem celého národního života vytryskla přirozená touha dáti i zevní výraz nové svobodě. První hnutí ulice bylo: odstraniti vše, co připomínalo starý režim. Druhé hnutí bylo: pohnutka vděku a oslavy. Rázem vynořily se názvy Wilsonovo nádraží, Wilsonova třída, náměstí Republiky, Masarykova třída a podobné. Nuže, věřím až pověrečně, že každé lidové hnutí obsahuje kus hlubší pravdy. Píši-li dnes článek nesouhlasu, není to proto, abych se stavěl napříč onomu lidovému hnutí, nýbrž abych se pokusil naznačiti, že jest nutno se ho chopiti stejně ve velkém jako opatrně.

I. Předně ve velkém. Dnes nebo zítra se uskuteční Velká Praha, a rázem budeme tu míti aspoň pět Palackého tříd, Riegrových tříd, Havlíčkových, Žižkových, Jungmannových a nevím ještě jakých ulic. Některá jména objevují se až desetkráte, většina ulic ve Velké Praze se vyskytuje v duplikátech, a vcelku lze čítati přes sto, snad až dvě stě ulic stejnojmenných. Tato stejná jména je samozřejmě nutno přeměniti, nejraději rázem; neboť lepší je krátký chaos než dlouhotrvající zmatek. Nedovedete si ani představiti, jaká to bude radikální revoluce; jenom část pražských ulic podrží staré jméno – a přece je prakticky výhodnější hnouti celou budovou jmen najednou než po léta přištipkovati a opravovati to, co natropil lokální patriotism pražských měst během desítek let.

II. Při překřtění Prahy musí se aspoň ve velkých rysech bráti zřetel na Prahu budoucí s novými čtvrtěmi, s novými velikými komunikacemi a ústředími, s řadou nových ústavů. Nevyčerpávejme veškeru nomenklaturu slávy na dnešní ulice. Vzniknou městské části univerzitní, nemocniční, vojenské, dělnické. Je nutno šetřiti jmény, i kdyby nám byla sebedražší, pro tuto budoucnost.

III. Tímto dvojím rámcem, Velkou Prahou a budoucí Prahou, rozšiřuje se program pojmenování ulic měrou neobyčejnou. Tu je snad záhodno trochu uvážiti, je-li jméno vzhledem k ulici něco zcela nahodilého a libovolného nebo jsou-li nějaké důvody pro to určité jméno v tom určitém místě.

1. Prvním důvodem je tradice, která má vždy hlubší základ. Naši pradědové nechodili pro jména daleko, ale vždy pro ně šli do skutečnosti a do života. Tu pracovali pasíři, tu platnéři; tady byl senný trh a zde se prodávaly calty; zde býval můstek, skalka, rybníček, tu stojí svatý Apolinář a dává jméno svému okolí. Na plánu starých měst můžete čísti povahu půdy, denní život, zaměstnání, zvyky tehdejších lidí; proto jsou staré názvy tak pitoreskní a živé jako kronika. Ta ulice připadala zakladatelům široká a ta zase dlouhá, i nazvali ji tak; my, zvyklí (...)

(......)