Karel Čapek

OD ČLOVĚKA K ČLOVĚKU I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

SLAVNÁ POROTA

Už abych se styděl, že se potolikáté vracím k otázce soudců a sudic z lidu; bude to tentokráte zase tak málo platno jako doposud. Psal jsem nedávno na jiném místě o případu otcovraha, jejž lékaři prohlásili za nepříčetného, ale o němž porotci odhlasovali, že je příčetný. Budiž, tento případ byl snad věcně sporný. Ale v téže době jiný porotní sbor odhlasoval příčetnost a vinu ženy vražednice, jež před svým činem byla dvakráte chována v blázinci. Jiná porota osvobodila v těchto dnech muže, který nepochybně upálil svou slabomyslnou, ale na život vysoko pojištěnou ženu; a zase jiný sbor soudců z lidu odsoudil právě nyní k pokutě pěti korun mladíka, který zastřelil děvče proto, že se od něho nechtělo nechat nakazit kapavkou. Tohoto mládence prohlásili páni porotci z neznámých pohnutek a proti dobrému zdání lékařů za nepříčetného. Tady je snůška případů, nad nimiž “zůstává rozum stát”. Na jedné straně vidíte podivnou mánii blahovůle, jež pouští na svobodu vrahy; na druhé straně dopadne trest na lidského tvora, jenž alespoň v případě ženy vražednice patří do azylu, a ne na Bory. Tím se psychologie porot divně zamotává. Problém byl by snazší, kdyby byl jednostrannější. Obyčejně se říká, že slabostí porot je pouštět zločince na svobodu; tu zkušenost s porotami udělali skoro všude na světě; tak například Maxwell upozorňuje, že ve Francii si vyšetřovaní provinilci šmahem co možná přitěžují, jen aby se dostali před jury, a nikoliv před soudce. Ale tyto tak blahovolné poroty odsoudí na smrt Marii Töglovou, hlasují pro smrt těžce zatíženého člověka a posílají do káznice chovanku blázince. A teď se v tom někdo vyznejte.

Je to zvláštní: četník, jak známo, musí prostudovat celou spoustu příruček, aby měl jakési ponětí o právním a trestním řádu a aby věděl, co je a co není delikt. Porotce nemusí prostudovat nic, a přece je mu dáno zasahovat do právního řádu, rozhodovat, co je vražda nebo co je zabití, co je nebo co není příčetnost, co je nebo co není hodno trestu. Velmi bychom se poděkovali, kdyby kdokoliv, kdo jde po ulici, směl dělat četníka a zatknout, koho by chtěl; ale přitom svěřujeme muži z ulice, aby rozhodoval o životě a smrti lidí. Jsme velmi úzkostlivi na kompetenci četníka; ale všechna úzkostlivost nás opouští, jde-li o kompetenci hrdelních soudců. Středověk se (...)

(......)