Karel Čapek

OD ČLOVĚKA K ČLOVĚKU I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

NĚKOLIK OTÁZEK VELKÉ PRAHY

Nejnaléhavější otázkou Velké Prahy jest otázka bytová. Hlavní město republiky vyroste měrou nebývalou. Bude nutno vybudovati úřady, školy, ústavy a alespoň v plánu musí se pamatovati na budoucí rozměry a potřeby kvetoucího národního života. Bude nutno odsunouti veliký průmysl za okraj města; vyhraditi veliké rozlohy pro komplex nemocniční, pro vilová města dělnická, pro sportovní stadion, pro sady. Avšak na prvním místě dlužno řešiti krizi bytovou. Střední město bude se stále více obraceti ve čtvrť obchodní, kontory a ateliéry, a zatím nebude kam vrhnouti tuto přibývající vlnu obyvatel. Nebudou-li získány prostory pro celé nové čtvrti, stanou se předražené byty palčivou sociální otázkou.

Nelze donekonečna nastavovati domy na dalekých okrajích města. Villegiatury mohou se ovšem odsunouti libovolně daleko, avšak pracující člověk nemůže mrhati časem tím, že by jel hodinu do města. Nezastavěné plochy jsou: 1. za Vinohrady po Olšany plocha už neveliká; 2. plochy za Žižkovem a Karlínem, příliš vzdálené, potřebné pro dělnické kolonie; 3. Letná, jež bude patrně vyhražena veřejným budovám a školám; 4. temeno Petřína až po Bílou horu, mezi Břevnovem a Košířemi, prostora ohromná, avšak bez komunikace, zdravá, bytelná, ale těžko přístupná. Na této ploše záleží nyní nejvíce. Je to jediná mohutná prostorová úleva pro příští Prahu.

Deset minut vzduchové čáry od středu města (od Vltavy) je konec světa. Projektovali tu stadion a lidový park: stadion bez komunikace, místo pro statisícové slavnosti s nejhorším myslitelným přístupem; zvláštní věru myšlenka. Každý moderní velkoměstský projekt je především projekt komunikační. Bez vydatné a krátké komunikace může vzniknouti kdekoliv jen ubohá periferní pustota. Petřínská a bělohorská pláň má tyto přístupy: 1. komunikační kanál košířským údolím, už nyní dosti zatížený, znamenající při jakémkoliv provozu okliku (od středu města) skoro hodinovou; 2. úzký, větší frekvence vůbec neschopný přístup Karlovou ulicí (pod Kinského sady); zde nelze ničeho podniknout; 3. úzký, provozu neschopný přístup Ostruhovou ulicí po Strahov; 4. ohromná oklika přes Letnou, Dejvice atd., přičemž nesmí se přeceniti komunikační význam letenského průkopu, jemuž stojí v cestě celé komunikačně neprostupné Staré Město, jeho jediná provozní ulice, Celetná, je už dnes přetížena do nemožnosti. Odpočítávám Chotkovu silnici, která stěží stačí Hradčanům a jež už z důvodů bezpečnosti se nemůže státi provozní tepnou. Prakticky nejvíce padá na váhu spojení “Eliščinou” třídou přes “Eliščin” úzký a už nyní přetížený most – myslete si nyní ten obrovský oblouk z Václavského náměstí na petřínskou pláň! Zbývá jediná možnost: lanovka na Petřín.

Zvláštní terén Prahy vyžaduje svých zvláštních a smělých řešení. Jest využíti nejen všech možností, nýbrž i všech nutností a přiměti je k monumentální a krásné výstavbě Prahy. Dosavadní lanovka na Petřín, vyšinutá z osy, ostýchavě úzká, napolo skrytá, je jenom nepěknou štěrbinou (...)

(......)