Karel Čapek

OD ČLOVĚKA K ČLOVĚKU I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

NĚKOLIK ZASTÁVEK

Třebíč

Byl jsem tam jen tak půl hodiny; nemohu podrobně popsat toto město zapadlých ševců, ale učiňme aspoň jednu zastávku: v kostele svatého Prokopa, který je veliký a starý a nese se jako koráb na vlně zámeckého vršku. Ano, krásný je portikus na sloupkách rané gotiky; ale divná a tklivá je bílá loď s obílenými žebry a pilíři, temný gotický kámen oděný studeným vápnem. Je to čisté a chladivé jako nedělní košile; loď, jež se mohla kamenně a vznešeně tyčit, pokorně klečí v nedělní pobožnosti a její proplétané žebroví, ostění, polosloupky a pilířky přestaly jaksi být architekturou, aby se staly nažehlenými záhyby, varhánky a krejzlíky starosvětského a čistého nedělního roucha. Zevně je to starý chrám; uvnitř to je mimo čas.

Náměstí v Třebíči je dlouhé a protáhlé jako ve většině našich měst; je to silnice, která se rozšiřuje v jakousi kapsu. Čtvercová náměstí vznikla nejspíše z římského vojenského tábora; ale většina českých náměstí vznikala jako zátoka vedle cesty; je to místo stvořené k tomu, aby vůz zajel stranou a kočí vypřáhl koně: ano, zde je nám dobře si odpočinout.

Jenže já musím dále.

Stará Říše

Je to jenom ves se suchou návsí a bílým kostýlkem; ale dohromady to působí tak intenzívním dojmem bělosti jako máloco. Domek vedle domku bezúhonně bílý: snad právě uprostřed této pronikavé bělosti se musela zrodit mánie vydávat bezúhonné knížky.

O kus dál je Nová Říše s premonstrátským klášterem; mají tam dva výtečné Brueghely v obrazárně, krásné staré pokoje s vykládaným nábytkem a mnoho něžně uchovaných věcí; ještě k tomu patří bílí mnichové na bílých chodbách, folianty v bílých vepřových kožích a jakýsi bílý, ničím nesvrásčený čas – je-li v klášterech vůbec to, čemu říkáme čas.

Telč

Chtěl bych se vsázet, že nikde u nás není náměstí krásnějšího nežli v Telči. Je velmi dlouhé, zavřené branami a dokola vroubené podloubím; každý domek má vysoký štít s pěkným obrysem a štukem a je natřen růžově nebo modře nebo bíle, a je to všecko starodávně čistotné a pokojné; nějakým zázrakem se stalo, že tam není žádná nová radnice nebo škola, nýbrž samé takové důstojné sousedské domky a uprostřed náměstí kašna a kudrnatý sloup a potom v koutě zámek, nevím, komu patří, ale mají tam ve dvoře překrásné arkády a sochu Adama a Evy, kteří jsou velmi hubení a cudní, a velkolepý smrk nebo co to je; ale to náměstí, dlážděné kočičími hlavami, je ze všeho nejkrásnější. Mužové telčtí, nedejte na ně dopustit!

Moravské Budějovice

Zdá se, že v každém moravském městečku je nějaký zámek; tady je také. Pak je tu kostel s věží dosti podivnou, jak už u nás věže bývají; a posléze tu žil nebožtík páter Kosmák v té pěkné faře s vysokým štítem. Kostel je však zavřen – kam má jít cizinec nejdříve, ne-li do kostela? Zavřený kostel je jako zavřená hospoda; je to odepření azylu. Protože mi nebylo přáno pohlížet na věci posvátné, díval jsem se na husy; neboť vězte, že toto moravské město není pouze město, nýbrž také vesnice s návsí i husami. (...)

(......)