Karel Čapek

OD ČLOVĚKA K ČLOVĚKU I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

1913

ÚVAHY AMERIČANA

Četba Wilsonovy knihy Jen literatura může nás uvésti v mnohonásobné zájmy, politické, historické i literární; ale vedle toho vybavuje se z ní interes zcela speciální, rýsuje se v ní povaha Američana, typ nejen kulturní, nýbrž i nacionální. Wilson výslovně mluví o americké národnosti, o Američanu, jenž není ani Anglosas, ani přistěhovalý déraciné, nýbrž Amerikán, rasa, národ, typ čisté kultivace, produkt puritána a kovboje, Nové Anglie a Divokého západu; je to člověk tvrdého a praktického myšlení, nadaný duchem naděje a důvěry, pokrokový, “optimistický pokrokový, nepedantický, neprovinciální, nespekulativní, nevyběravý a činný; zakladatel států bez formalismu; moralista, u něhož ctnost ztrácí všechen zženštilý charakter; dle Giddingse “duch toužící po změně, milující pokus a vážící si podnikavosti”. Tuto základní charakteristiku pravého Američana Evropa již dávno musela oceniti; evangelium činnosti, praktické podnikavosti a disciplinované energie, jež přišlo k nám z Nového světa, počíná silně působiti v hospodářském životě evropském, a lze si jen přáti, aby působilo šíře a hlouběji: jmenovitě v Čechách, jež stále ještě jsou aspoň zčásti zemí východní a nedospěly dosud k svému věku inženýrskému, obchodnímu a pokusnému. Ale tento energický typ houževnatého a odvážného pracovníka a rekordmana tělesného cviku, který hledí se realizovati v Evropě pod jménem amerikanismu, není ještě integrálním typem Američana; tento je něco zcela jiného než strašný “mechanický člověk s vyměnitelnými částmi”, jejž vymyslili futuristé. Woodrow Wilson rýsuje tohoto Američana jen implicitně, ale tahy velmi čistými a hladkými, se zřejmou tendencí; tendence tato byla nazvána dosti nesprávně “kulturou srdce”, kdežto Paul Adam tutéž tendenci amerického člověka pojmenovává přesněji “duchem syntézy” (L’esprit de la synthese v revui La vie des lettres, II. sv., a J. F. Fraser, L’Amérique au travail).

Dle Paul Adama Američan zkonzumuje nejvíce knih ze všech národů; nejkrásnější budovy, jež zřizuje tato země málo dbalá krásy, jsou univerzity; dle Frasera americký dělník proto vyniká mnohonásobně nad evropského, že je školen, a sice ve vysokých školách technických, že je schopen všech prací bez úzké specializace. Hle, praví francouzský autor, v čem spočívá pravá síla nových Američanů: je cele v jich úctě k duchu, ale k duchu jednajícímu právě tak jako meditujícímu. Tuto úctu k duchu ve stálých variacích nalézáme v knize někdejšího profesora, nynějšího prezidenta Spojených států. Wilson klade Američanům na srdce: čtěte; ale čtěte srdcem a fantazií, unikněte školštině, zbavte se suchosti ducha, filistrovství a těžkopádnosti; stále vracejí se (...)

(......)