Karel Čapek

OD ČLOVĚKA K ČLOVĚKU I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

ČÍSLO 251

Policejní razie se zastavuje před velkým činžovním domem. Prohlídka se začíná sklepem; kupodivu, tady ve sklepě je zase “dobrá partaj”; dokonce záclonky, něco obrazů na stěnách, a ovšem velmi mnoho dětí. Číslo 251 má asi třicet partají, a v každé komůrce skoro stejný obraz: mračna švábů, na zemi hromady dětí, nejstarší dcera v posteli se svým milým. Někde dvě tři rodiny v jedné komůrce; zpod peřin jako divné kaktusy vyrážejí řady chodidel. Hned vedle nejsou dvéře ani zamčeny; vejdete dovnitř; není tu jediného kousku nábytku, u jedné stěny na holé zemi, s hlavami opřenými o zeď, spí muž a žena pod jediným roztrhaným hadrem, a to je vše: ani provaz na prádlo, ani provaz na oběšení. “Jak dlouho tu jsou?” ptá se stráž domovnice. “Prosím, už tři roky.” – A ještě jiná partaj: v jedné posteli dva párky, na zemi asi dvanáct dětí. “Čí jsou ty děti?” “Tyhle jsou naše a tyhle sestřiny; a tyhle,” ukazuje do kouta, “jsou chudinské.” Čtyři děti, chlapci a holčičky, spí úplně nahé pod ubohou duchničkou. Couváte ze strašlivého zápachu. Ó bože, což nemá lidská bída vůbec mezí?

Tak tedy, především, snad žádné divoké zvíře nemá doupěte tak hrozného, tak bídného jako člověk. Všechno, co si jen dovedete představit na ubohosti, špíně a sešlosti, je ještě dosti dobré pro nešťastné lidské zvíře a jeho mláďata. A tahle bída není organizována, žádný socialismus jí nenese k lepšímu bytí; nejsou to “dělníci a sedláci”, je to kus lidstva stejně zapomenutého buržoazií jako těmi druhými. Všude, kde byl nájemník dělníkem nebo řemeslníkem, bylo hned vidět slušnou životní míru; ale tihle lidé bez určitého zaměstnání, podělkující pobudové, drobní zloději, pijáci, lidé bez práce, vdovy, tahle spodina kriminální i nevinná, ta by nám ukázala takový obraz člověka, takový průhled do lidského života, že byste se zhrozili a zastyděli za ten strašlivý rozdíl, který je mezi lidmi.

A za druhé: jsou tu děti, příliš mnoho dětí. Nelze říci, jsou-li ti lidé tak příšerně chudí, protože mají tolik dětí na krku, nebo mají-li proto tolik dětí, že jsou tak chudi. Snad ta hrozná plodnost chudiny je následek (...)

(......)