Karel Čapek

OD ČLOVĚKA K ČLOVĚKU I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

ZNAMENÍ

Ne, já nejsem pověrčivý ani tmář, nevěřím kartářkám ani dr. Janu Bartošovi, když mi čte z dlaně budoucnost, a vykládám si karty jen tehdy, když se musím rozhodnout ve velmi vážné věci (knoflíky však nepočítám, protože nespoléhám na svého krejčího); nejsem tedy ani trochu pověrčivý, ale vykládám pouze svou zkušenost. Jsou některá znamení, která se osvědčují s osudnou pravidelností. Myslím například, že obava potkat starou paní (babu) je nedůstojná, barbarská a zatemnělá pověra; ale jsou jiné pokyny, které nám osud posílá v cestu, aby nás varoval.

Začne-li se například den tím, že mi tramvaj ujede před nosem a že následující vůz přijede (pro nějakou tajemnou a pravidelnou poruchu v provozu) teprve za dobrých dvacet minut, a k tomu tak přeplněný, že mne do něho konduktér nepustí, a krom toho mi, i v tom poslušen osudu, vynadá, je to neomylné znamení, že toho dne se mi nebude nic, pranic, docela nic dařit. Že mi ujede také tramvaj, do které mám přesednout. Že bude plná a bude mít poruchu. Že mne tam pomačkají, pošlapou, zasmradí a urazí. Že najdu svou práci zmotanou nepředvídanými překážkami. Že ke mně přijde návštěva. Že telefon bude obsazen nebo bez proudu, kamkoliv zavolám. Že se v něčem hrozně hloupě a nemístně zachovám. Že se někoho dotknu, byť proti němu nemám toho nejmenšího. Že budu mít zkažený oběd. Že budu muset něco napsat a že přitom všemi deseti prsty si nevydrbu z hlavy nejmenší myšlenky. Že zmoknu, přijdu někam pozdě, šlápnu do něčeho ošklivého, něco zkazím, někde nepochodím, potkám nevlídné a zarputilé lidi, hranaté, pochmurné a nemotorné, zkrátka uvidím vše, co může udělat Alcesta z nejhodnějšího člověka, a nakonec i v noci (...)

(......)