Karel Čapek

OD ČLOVĚKA K ČLOVĚKU II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

O ANGLII

Přednáška pro anglický rozhlas

Jsou lidé, kteří by byli s to jeti na Tibet, aby přednášeli Tibeťanům o Tibetě, o jeho přírodních podmínkách, o mravech Tibeťanů, o tibetském náboženství, o postavení ženy v Tibetě a tak dále. Jsou lidé, jako pan G. B. Shaw, kteří jsou ochotni vykládat lékařům, co je to lékařství. Pokud mne se týče, přiznám se, že se necítím příliš kompetentní, abych vykládal Angličanům, co je Anglie. Mám za to, že by to mohli vědět sami, nejenom proto, že žijí v Anglii, ale spíše proto, že tak často cestují mimo Anglii. Angličan žijící v Anglii, jako například Mr. Pickwick, se může domnívat, že žije v Evropě nebo vůbec na tomto světě. Angličan, který si vyjede přes kanál, může zcela bezpečně poznat, že Anglie je ostrov; ba více než to, že Anglie je jiný kontinent; ba více než to, že Anglie je vůbec jiná planeta. Nepozná-li cestující Angličan toto tajemství, je to patrně proto, že zůstává trvale v Anglii, i když je náhodou někde jinde, řekněme v Neapoli nebo na Tibetě. Já sám jsem poprvé vkročil do Anglie nikoliv ve Folkestonu, nýbrž v Perugii; jeden můj známý byl v Anglii jen jednou, a to ve španělské Granadě. Anglie není jenom jisté území; Anglie je určité prostředí, obvykle obklopující Angličany.

I když se tedy cestovateli zdá nepochybno, že vkročiv na anglickou půdu se ocitá na jiné planetě, kde jsou jiní tvorové, jiné zvyky, jiná jídla, ba i jiné komíny na střechách, přece může shledat, že tato zvláštní planeta měla patrně v historických dobách dosti blízké styky s naším kontinentem. Najde tam téměř všecko, co potkává na kontinentě; jenže všechno je trochu jinačí. Například objevuje sice, že tam jezdí vlaky na kolejích tak jako v Evropě; ale – dává-li pozor – shledá k svému úžasu, že u těch kolejí nestojí na každém kilometru hlídač s praporkem tak jako v Evropě. Tak cestovatel činí objev, že anglické kolejnice nejsou celkem hlídány; že v Anglii patrně existuje mystická víra, že není nutno koleje hlídat. Podle všeho se v Anglii neujal evropský názor, že – obecně řečeno – člověk má od přírody náklonnost vytrhávat kolejnice nebo vyhazovat vlaky do povětří. Tak už mezi Folkestonem a Londýnem udělá cestovatel první senzační anglický objev: že v Anglii existuje jakási odvážná lokální tradice, totiž důvěra v člověka.

Druhý objev, jejž cestovatel udělá, jsou docela prostě stromy. Nikde není tolik starých velikých stromů jako v Anglii. V první chvíli cizinec neví, zda snad Angličané nebydlí na stromech nebo zda je za měsíčních nocí pohansky neuctívají, tančíce kolem nich druidské rituální tance. Protože však nečiní to ani to, počíná cestovatel chápat, že v Anglii je proto tolik starých stromů, že Angličané mají rádi staré věci. Mají rádi staré stromy, staré zdi, staré zvyky, staré řády, ba dokonce i staré lidi. Mají rádi aristokracii, protože je stará; mají rádi demokracii, protože je ještě starší; mají rádi rodinu, protože je ze všeho nejstarší. Tak cestovatel objevuje, že v Anglii existuje něco nadmíru (...)

(......)