Karel Čapek

OD ČLOVĚKA K ČLOVĚKU II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

DOMÁCÍ ŽIVOT

Prádlo

“Poslouchejte, Máry,” povídá člověk takové té domácí ženské, “nemohla byste mi zítra přišít tady ten knoflík?”

“To nejde,” praví ženská pevně.

“A proč to nejde?”

“PROTOŽE PEREM.”

Tato slova říkají ženské obyčejně s takovou zvláštní a téměř rituální důstojností, jako by pravily Zítra rodíme nebo Zítra slavíme Veliké Mystérium nebo něco podobného, co vylučuje jakoukoliv námitku. Zítra pereme, to znamená: zítra je den, kdy nám ženským nemá kdo co poroučet; den, kdy budeš tvorem zbytečným a jen tak trpěným, kdy dostaneš své hovězí s rajskou omáčkou a budeš od rána do večera pamětliv, že jsi jenom neužitečný mužský, pouhý příživník a budižkničemu.

Nemluvte mi o rovnosti pohlaví; když se pere, není žádné rovnosti pohlaví; v takový den jsme my mužští strašlivě inferiorní. V ten den se téměř vyhýbáme domácím ženským, stísněni oním… jak se tomu říká? oním komplexem méněcennosti; rodí se v nás otrocká chuť nějak se jim pomstít za tu okázalou nadřaděnost, jít do hospody, zabouřit si a vůbec tropit kozácké kousky. Avšak nejde o nás; když se pere, nezajímá se nikdo o naše duševní stavy. Tak jako se mužští uchylují do oblaků kouře, aby ukryti za nimi se zabývali velkými mužskými záležitostmi, jako je politika, zatracené poměry a ta ostatní zlodějna, vstupují jednou za čtrnáct dní ženské do oblaků páry, aby ukryty za nimi projednaly velikou ženskou záležitost, totiž prádlo. Kdybyste nahlédli do prádelny, neviděli byste nic než ženská záda vynořující se z bílých oblak; jaké podivné nanebevzetí! Odejděte po špičkách; to není jen práce; to je obřad.

Vodovod

Ale zato se ženským pomstíte, jakmile se doma něco pokazí; obyčejně – nevím proč – je to vodovod. Jednou za čas přijde domácí ženská nápadně skromně a hlásí, že tamhle na klozetě nebo kde jinde neteče voda nebo naopak pořád teče voda, a aby to mužský šel jako spravit. V této chvíli si mužský s jistou libostí uvědomí, že nyní je on pánem situace; i počne hromovat, že “vy ženské všechno pokazíte” a “člověk aby pořád něco spravoval”, a jde se s důležitou tváří (...)

(......)