Karel Čapek

OD ČLOVĚKA K ČLOVĚKU II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KRAJANÉ

Jsou lidé, kteří by nejeli sami za hranice ani za milión, ba ani za pečeného žida; tito se raději vrhají do ciziny v celých hordách a výpravách nebo aspoň hledají nějakého partnera nebo se přilepí cestou na prvního krajana, kterého natrefí. Obyčejně se takto spřáhnou dva lidé, kteří se k sobě zrovna nepasují; jeden z nich nevezme do úst nic na oleji, shání se celý boží den po české kuchyni a bez piva nedá ani ránu; nebo jeden je líný na krok, zatímco druhý lítá jako švec; nebo jeden kouká nejraději do výkladních skříní, kdežto druhý si neodpustí žádné muzeum, i kdyby to bylo jen muzeum starodávných motyk. Takto a podobně cestuje mnoho lidí po cizích zemích; zpravidla sice považují své partnery za nesnesitelné otravy, podivíny, špinky a vrtáky a oddechnou si, když se s nimi po návratu navždycky rozžehnají; ale přesto by nevydrželi sami za hranicemi ani tři dny, neboť těžko je člověku mluvit cizím jazykem, a ještě těžší je trvat v mlčení.

Pokud mne se týče, našel jsem zvláštní výhodu v tom, cestovat sám; člověku je přitom tak krásně smutno; třetího dne se mu začne strašně stýskat po vlasti a po nebeském požitku s někým si česky popovídat. Čím dále jede, tím mučivěji a sladčeji se v něm naplňuje touha po domově a po mateřské řeči, pomalu se stává posedlostí, ulevuje si v polohlasitých samomluvách a konečně vede k Hledání Krajana.

1. V tomto stavu se obyčejně pocestný člověk sejde s Českým Sklepníkem; je to tajemný úkaz – nejspíš ten sklepník je jenom vtělení jeho nostalgie; ale když už se pocestnému moc stýská, ať je to třeba v Timbuktu nebo v Aucklandě, přitočí se k němu při večeři sklepník a řekne mu chlácholivě: “Vašnosti, já jsem taky Čech,” načež odběhne jakoby nic, aby donesl k vedlejšímu stolu pečené kuře. Tohoto tajemného sklepníka jsem potkal v Londýně, Sieně, Girgenti a Paříži; možná že je to všude jeden a týž sklepník nebo pouhý duch; možná že to byl můj anděl strážce, který se mi zjevil v podobě sklepníka. Ale ať již je to jak chce, pocestný člověk se velmi potěší a s novou odvahou pokračuje ve své pouti.

2. Častěji se mu stane, že potká skutečné, živé Krajany; obyčejně je to poněkud hlasitá společnost v restauraci; nebo se otec rodiny na rohu rozčiluje, že ti ostatní si spletli cestu; nebo novomanžel v muzeu povídá česky své znejmilejší: “Koukej, Máničko, to je (...)

(......)