Karel Čapek

OD ČLOVĚKA K ČLOVĚKU II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

“DOSTÁLKU, POJĎ!”

Ani v demokracii, nebo přesněji řečeno zejména v demokracii se nemají podceňovat otázky formy. Je zcela v pořádku, že se Národní shromáždění tak živě zajímá o věc prestiže Národního shromáždění; obzvláště bude v pořádku, ukáže-li nadále, že tuto prestiž chce hájit také v jiných ohledech, jako je úroveň zasedání, prezence poslanců, imunitky, intervence a mnohé jiné věci, na kterých v očích veřejnosti závisí prestiž nejen parlamentu, ale i parlamentarismu. Máme tu konkrétní případ, totiž příhodu při kladení základního kamene k brněnské univerzitě. Tento případ zasluhuje veřejné pozornosti nejenom proto, že dal tisku záminku, aby se vystrkovala politická pěst proti univerzitám, a dokonce podnikla štvanice proti akademické inteligenci, nýbrž proto, že při klidné úvaze může mít výchovnou hodnotu, aby se podobné případy raději neopakovaly.

I. Především by se slušelo přesně zjistit, co se vlastně stalo. Dotázali jsme se řady přímých účastníků; všichni nám věc naprosto souhlasně líčí takto: Akademický senát Masarykovy univerzity v Brně pozval, jak se slušelo, zástupce Národního shromáždění k slavnostnímu položení základního kamene k univerzitě. Národní shromáždění, jak se slušelo, ohlásilo, že jsou delegováni dva místopředsedové. V den slavnosti nebylo akademickému senátu známo, zda oba pánové dojeli; i žádal senát politické úřady, aby mu byl příjezd obou pánů ohlášen a aby senát byl na ně upozorněn, protože členové kolegia oněch vážených politických osobností osobně neznali. Politickým úřadům se nepodařilo zjistit, kde delegáti jsou. Rektor univerzity očekával do poslední chvíle, že ho páni delegáti poznají po jeho červeném taláru a přijdou se mu představit, aby je mohl formálně přivítat; avšak nestalo se tak. Nato se konala slavnost.

Bylo dohodnuto s politickými úřady, že po skončeném obřadu zdrží se přítomní několik minut, aby auto pana prezidenta mohlo volně odjet a nevjelo mezi odcházející účastníky. Proto senát doprovodil pana prezidenta až k východu a zůstal tam stát, aby pro ten okamžik nikdo proti programu neodešel. V tu chvíli nastal neklid a strkanice; dva pánové, kterých akademický senát neznal, si razili cestu ven. “Račte okamžik počkat, pánové,” řekl jim rektor, “jen co odjede pan prezident.”

“My jsme Národní shromáždění,” řekl jeden z pánů přes rameno. “Ostatně jsme neměli tu čest být panu rektorovi představeni. Dostálku, pojď!” A šli.

II. Je pravda, že zástupcové Národního shromáždění měli býti formálně uvítáni nejenom z důvodů prestiže, ale i proto, že vlastně Národní shromáždění založilo zákonem brněnskou univerzitu. Avšak na druhé straně je zcela zřejmo, že se páni delegáti měli rektorovi představit nebo nechat se představit; jednak je odjakživa samozřejmým společenským zvykem, aby se host, kamkoliv přijde, nejprve uvedl k hostiteli, jímž v (...)

(......)