Karel Čapek

OD ČLOVĚKA K ČLOVĚKU II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

VLÁDA STROJŮ

K anketě Daily Expressu

Především se přiznávám, že se cítím poněkud odpovědný za otázku, zda “je možno, že stroje konečně nabudou vlády nad člověkem tím, že ho ochudí o schopnost tvořit”. Ta otázka mě tíží ne proto, že bych vynalezl nějaký stroj, ani proto, že bych vynalezl řečený problém, nýbrž proto, že jsem v jedné slabé chvíli vynalezl Roboty. Ta okolnost snad způsobila, že si mne někteří lidé představují, jako bych s vytaseným perem v ruce hodlal hájit třesoucí se lidstvo proti útočné přesile řvoucích a lidožroutských strojů. Ta představa by nebyla přesná. Ve skutečnosti já sám zaměstnávám několik strojů, jako například žací stroj na trávu. Dosud mi nepřišlo na mysl, že by se tento stroj chtěl stát mým pánem; žnu-li trávu, mám silný a pyšný pocit, že naopak já jsem jeho pánem, dokonce že jsem i pánem trávníku a trávy. Myslím, že podobný pocit má i člověk, který řídí vůz nebo tluče prstem do počítacího stroje nebo uvádí v pohyb dynamo. Každý dělník ví, že jeho pánem není mašina, u které stojí, nýbrž fabrikant, který ho platí. Je víceméně optický klam, že topič u kotle slouží stroji; ve skutečnosti slouží svému zaměstnavateli. V naprosté většině případů můžeme problém “člověk versus stroj” vyjádřit přesnějšími slovy “dělník versus stroj”. Nuže, nebudeme se ptát, zda “stroje konečně nabudou vlády nad dělníky tím, že je ochudí o schopnost tvořit”. Je totiž známo, že existují docela jiné příčiny, které ochuzují dělníky o schopnost tvořit, například špatný plat, nízký standard života, nedostatečné vzdělání a tak dále. Pokud člověk u stroje je dělník u stroje, bude účelnější ptát se, jaký vliv má stroj na jeho sociální postavení, než jaký má vliv na jeho schopnost tvořit. Ale i v tom případě by stroje, kdyby měly rozum, odmítly odpovědnost za každý takový vliv. “Promluvte o tom,” řekly by asi, “s našimi pány.”

Dovolte mi, abych vaši otázku položil poněkud jinak: není náš obdiv ke strojům, to jest k mechanické civilizaci, takový, že zatlačuje naši pozornost k skutečným tvořivým schopnostem člověka? My všichni věříme v pokrok lidstva; ale zdá se, že jsme nakloněni představovat si tento pokrok v podobě benzínových motorů, elektricity a jiných technických vymožeností. Domníváme se, že žijeme v osvícené době, jelikož svítíme elektřinou; ve skutečnosti žijeme v jakémsi zmateném a špatně organizovaném pravěku, (...)

(......)