Karel Čapek

OD ČLOVĚKA K ČLOVĚKU II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

SVARADŽ

Mám obyčejně jisté námitky proti tomu, abychom se se svým souhlasem nebo protestem míchali do věcí, které se dějí za několikerými horami a řekami; hlavní námitka je, že zpravidla nejsme dost dobře informováni, abychom bezpečně věděli, na které straně je právo. Ale ta námitka nezbavuje člověka rozpaků svědomí; jsou případy, kdy by chtěl aspoň sám pro sebe vědět, se kterou ze sporných stran v tom kterém dalekém zápase drží a komu má v hloubi srdce přát úspěch. Ten případ je v dnešním boji Indů o svaradž.

Mám za to, že zásadní stanovisko nás Čechů a Slováků je dáno předem naší vlastní tradicí: uznáváme s plnou sympatií nárok každého národa na sebeurčení a samostatnost. Náš vlastní dějinný případ se stal argumentem národů usilujících o sebeurčení; viděl jsem mezi Katalánci, že náš odboj proti habsburské říši je uznáván rovnou za příklad a morální povzbuzení pro jiné národy prožívající svou chronickou revoluci proti cizímu režimu. Není dobře možno, abychom – když jsme ukojili svou vlastní žízeň po státní svobodě – zůstali hluší k volání jiných národů po plném a svéprávném životě.

Je koneckonců věcí každého národa, jakou metodou vyřizuje svůj historický spor s cizím režimem. Dostávám pravidelně oficiální list indických svaradžistů a hledám v něm argumenty indického odboje; přiznávám se, že mne nemohou rozehřát. Je to holá a skoro scholastická teorie revoluce; subtilní dokazování práva na odboj a na národní svobodu; tedy většinou samé pravdy, ale hubené a papírové, že toho máte za chvilku plné zuby. Nelze si přitom nevzpomenout na náš protirakouský boj: nám nestačilo ohánět se tím, že máme právo odmítat cizí režim, nýbrž že ten režim je špatný a neschopný vývoje. Neprovolávali jsme jenom, že chceme svobodu, nýbrž že nás ani nenapadne nechat se spravovat neschopně a nespravedlivě. Hledal jsem důkazy, že britský režim v Indii je z těch a oněch příčin špatný, šikanózní a nekulturní; ten důkaz až dosud zůstávají vůdcové svaradže (...)

(......)