Karel Čapek

OD ČLOVĚKA K ČLOVĚKU II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

PODZIMNÍ

Každého roku se k 28. říjnu objevuje v našem tisku rozjímání na téma Vztah jeseně k našemu státu vůbec a k našemu osvobození zvláště. Krátký obsah oněch úvah bývá zpravidla ten, že i podzim má své krásy, že je dobou zrání a požehnaným časem, kdy se sváží z polí úroda (ovšem jenom řepa), a že se na podzim koneckonců už můžeme těšit na jaro, takže není důvodů k pesimismu, nýbrž naopak, že můžeme s důvěrou hledět lepší budoucnosti vstříc.

Tyto povzbuzující úvahy mají ovšem jednu chybu: že projevují značnou neznalost věci, to jest právě podzimku. Obsahují starý a politováníhodný předsudek, že podzim je jaksi konec roku, kdy se příroda ukládá k spánku a kdy se jenom dodělává, co nachystalo jaro a léto. Tento názor je naprosto falešný. Naopak v přírodním řádu jaro a léto jen dodělává, co nachystal podzim. Není pravda, že na podzim se příroda ukládá k spánku, nýbrž naopak pravda jest, že se hrne bujně a s vykasanými rukávy do práce a do života. Podzim se jeví jako odumírání jenom pohodlným lidem, kteří se dívají na spadané listí, místo aby se podívali pod ně a ještě trochu hlouběji: až do půdy. Chcete-li se dostat na kořen věci, musíte se podívat na její kořínky: neboť teď už jsou všechny korunovány pupenci tuhými nebo křehkými, ale naditými jako rance, které jaro jenom rozváže. Nebude zjara stvolem, lístkem ani květem, co teď už není (...)

(......)