Karel Čapek

OD ČLOVĚKA K ČLOVĚKU II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

TYRANNIS

Když jsme se před mnoha a mnoha lety učili o Dionýsiovi, tyranu syrakuském, a jiných toho druhu starověkých pánech, kteří se poněkud ilegitimním, ale velmi úspěšným způsobem zmocnili vlády a udrželi se při ní za jistých ostrých, ale účinných opatření, jako je třeba trest smrti za jiné politické mínění, měli jsme my kluci vyrostlí v konstituční a nikterak zvláště svobodné monarchii pocit, že nás na té škole učí zbytečnému starému haraburdí, které je stejně nečasové jako řecký aorist. Byli jsme přesvědčeni, že dnes takových tyranů beztoho není, a že kdyby se někdo o to pokusil, byl by asi sebrán prvním četníkem. Byli jsme bez podrobnějších úvah proniknuti věrou, že existuje jakýsi pokrok ve světě, a že je dnes stejně nemožno, aby se vyskytl Dionýsios Syrakuský, jako je nemožno, aby byli lidé přibíjeni na kříž nebo aby vojáci byli ozbrojeni luky a oštěpy.

Zatím se však před našima očima skutečně vyskytl takový pravý samovládce; ba dokonce se nedávno vyskytl i návrh, aby jeden človíček, který po něm střelil, byl ukřižován. Svět se mění daleko méně, než jsme se domnívali jako dvanáctiletí kluci. Historie není tak docela neužitečná, protože se vrací. Nemám po ruce žádný dějepis, kde bych se dočetl o starověkých tyranech. Pravděpodobně byli mezi nimi silní a energičtí chlapíci, neboť jinak by se stěží stali takovými pány. Je možno, že v mnohém směru panovali úspěšně a že jejich vláda se mohla honosit takzvaným pořádkem silné ruky. Měli zajisté stoupence pevně přesvědčené, že je lépe, aby panoval jeden silný muž místo nějaké stovky rozvaděných a chamtivých obecních starších. Když jel po ulici, snad volaly davy freneticky slávu svému pánu a despotovi. A přece sympatie světa není s tyrany; svědomí světa vždy stálo na straně těch, kdo zastávali svobodu lidí proti tyranii a násilí.

Snad byl Dionýsios nejschopnějším mužem v Syrakusách; snad je Mussolini nejschopnějším mužem v Římě. Kdybych byl Taliánem, snad bych si přál, aby Mussolini byl ministerským předsedou, a nic bych nenamítal, aby byl jeho život střežen jako život královský; ale bez konce, bez úlevy, s hrůzou bych se styděl před světem i před dějinami za brutální umlčování opozice, za ubíjení odpůrců, za potlačení svobodného tisku, za suspenzi občanských práv, za celý ten barbarský systém bezohledné, hrubé a násilné moci, jíž je chráněna vláda tohoto muže. Ale i když nejsme Taliány, stačí to, že jsme Evropané, že jsme bílá rasa, abychom se cítili lidsky uraženi tímto triumfem hrubého násilí. Můžete ovšem říci, že nám nic není do věcí, pokud se týkají jenom Itálie. Avšak z jakési lidské solidarity se mícháme i do osudu starých Syrakus, neboť podnes soudíme jejich tyrana. Mícháme se do záležitostí starého Říma, neboť soudíme jejich césary. Nechceme se plést do vnitřních záležitostí (...)

(......)