Karel Čapek

OD ČLOVĚKA K ČLOVĚKU II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

NĚKOLIK TVÁŘÍ V PAŘÍŽI

Člověk si obyčejně představuje slavné a veliké muže tak nějak jako sádrové bysty; především si neumí představit, že mají nějakou barvu, že jsou všelijak brunátní nebo nažloutlí, chlupu tmavého nebo prokvetlého a zelených nebo šedivých očí; za druhé obyčejně zapomíná, že mají trup a nohy, a milerád by si jejich výraznou hlavu představil zakončenou jakýmsi soklem, tak jako antické hlavy v galeriích; a za třetí vůbec nemyslí na jejich tělesnou výšku. Kdykoliv jsem viděl nějakého velikého nebo slavného muže, byl jsem vždycky překvapen, ne snad proto, že jsem si ho představoval jinak, nýbrž proto, že jsem si ho vůbec nedovedl představit jako osobu přírodně zbarvenou, vlasatou a živě se pohybující, jakou se obyčejně ukáže být. Tolik předem, než se pokusím popsat ony velmi čelné francouzské osobnosti, které prokázaly československým novinářům tu čest, že je přijaly.

Především, aby byl zachován pořádek, budiž dovoleno popsat prezidenta Francouzské republiky. Bydlí v nápadně tichém paláci, který i uvnitř vypadá trochu jako muzeum; znáte ten tísnivý pocit, když se octnete v muzeu velmi málo navštěvovaném. Po malé chvilce zvolá důstojník ve dveřích: “Pan prezident Francouzské republiky.” Načež rychle vejde pan Doumergue se širokým úsměvem, který zřejmě slouží k tomu, aby zbavil představované osoby všech rozpaků. Pan Doumergue je docela nevelký, ale podsaditý, se silnou a pěknou hlavou; máte rychlý dojem velkého pořádku a zvláštní jistoty, která je, abych tak řekl, založena na vlídnosti. Na první pohled je to muž důvěry; usmívá se na vás očima i ústy, usmívá se hlasem, a věci, které říká, jsou živé a usměvavé; mluví lehce, s docela maličkým váháním, nad kterým se klene jeho smiřující úsměv. Rád říká milé a vlídné věci, jednak proto, aby vás potěšil, jednak proto, že patrně má vůbec rád vlídnost a důvěru. Nevěřím, že by měl osobních nepřátel; rovněž nevěřím, že by o to kdy stál, aby jaké měl.

Pan Raymond Poincaré, předseda ministerstva a ministr financí, válečný prezident republiky, je muž tvrdšího typu. Je o něco ježatější, než jak ho známe z obrázků, nevelký a poněkud suchý. Přes naprosté sebeovládání je v jeho vystupování drobet plachosti; není mu asi zcela pohodlno s lidmi, se kterými nemá docela vymezenou záležitost k vyřízení. Podle (...)

(......)