Karel Čapek

OD ČLOVĚKA K ČLOVĚKU III
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

O PROUTKÁŘSTVÍ

Tak přišel takový zavalitý, brunátný člověk – nebylo na něm dočista nic mystického ani nápadného; vypadal spíš jako hostinský nebo obchodník s dobytkem; a hned vyndal z aktovky takovou kovovou jako hadici a pomalu, poněkud dřevěně s ní kráčel po louce. Najednou se mu hadice začala točit v rukou, a člověk řekl: “Tak tady je pramen, sedm metrů hluboko.” Kousek dál se zastavil znovu. “Tady je zase pramen, ale ten je deset metrů hluboko.”

To víte, našinec tak hned neuvěří; přihlíží k tomu počínání se zdvořilou skepsí a myslí si, to by každý uměl, točit v prstech proutkem a tvrdit, že tam je voda; holenku, já si nedám nic namluvit. “Tak teď to zkuste sám,” praví brunátný muž; “já vám uříznu vrbový proutek, s tím vám to půjde líp.” Skeptický člověk bere do rukou tenkou vrbovou vidlici a kráčí s ní pomalu, poněkud dřevěně po louce; a najednou se mu ten proutek vší silou ohýbá k zemi právě na tom místě, kde se točila hadice proutkařova. Skeptický člověk se jaksi ze zásady snaží klást tomu proutku odpor, ale snad by se mu proutek v prstech překroutil, takovou mocí se obrací k zemi. I zkouší to nedůvěřivý člověk znovu a znovu; desetkrát kráčí poněkud dřevěně po dotyčné louce, a pokaždé se proutek skloní přesně nad tímtéž místem. I učiní pochybovačný tvor jedním rázem dvě zkušenosti: 1. že na proutkářství opravdu něco je a 2. že má sám talent proutkářský; přičemž cítí něco jako pýchu nad tímto zvláštním darem přírody. Asi jsem tak citlivý, nebo je to taková zvláštní síla, myslí si s uspokojením.

Od té chvíle se člověk na víru obrácený vrhá na každého, kdo mu přijde na dosah. “Pojďte zkusit, jak vám ukazuje proutek!” Obyčejně se tomu dotyční lidé brání, ale nakonec jsou přinuceni kráčet poněkud dřevěně po louce s proutkem v rukou. “Vám to málo ukazuje,” (...)

(......)