Karel Čapek

OD ČLOVĚKA K ČLOVĚKU III
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

NÁROD NÁS NEPOTŘEBUJE

Tak to napsal generál nebo spisovatel Rudolf Medek. Když prý spisovatelé budou takoví a když nebudou souhlasit s tím, co je dnes v Národních listech vydáváno za vůli národa, ať prý si přičtou sami vinu, když jich národ nebude potřebovat. Není sice známo, odkud má spisovatel nebo generál Rudolf Medek plnou moc mluvit jménem národa; není známo, v kterém lokále se mu duch národa zjevil a uložil mu ono poselství; ale když ten výrok docela vážně a dokonce proloženě otiskla řada novin, musíme se jím vážně zabývat.

Věc je totiž ta: my spisovatelé se z národa vyhazovat nedáme. A od nikoho. Prosím pěkně, jsou věci, které si nedáme brát; z nich první je příslušnost k národu, jehož jazykem píšeme. Chce-li nám někdo upírat tento svazek, je na to jediná odpověď, rána do zubů. Nebudu vám to vysvětlovat nějak subtilně; ale nikdo se nestává spisovatelem, nikdo se nestává jazykovým tvůrcem a básníkem bez nesmírné duchovní lásky k národu, neboť jazyk je duší národa; bez té inspirující lásky, jaké je schopen jen málokdo, zůstává spisovatel pouhým pisálkem, který pokaňhává papír, aniž tvořil. A kdyby básník ani jednou v životě neužil slova národ a vlast, zůstává vyvoleným miláčkem duše národa, pokud ovšem je básníkem a tvůrcem. Každé slovo rodné řeči, jež vysloví v básnickém díle, je jakoby řečeno poprvé, je orosené jako v den stvoření, neohmatané lží, frazérstvím a prostředností. Řeč národa, ohrožená profesionálními tlučhuby a anonymními škrabáky, se ustavičně nově rodí ze dvou živých zdrojů: z lidu a z básníků. A tady někdo přijde, nějaký generál nebo spisovatel, nějaký anonymní žurnalista nebo kdo ještě, a bude povídat, že když tak nebo onak, obejde se národ bez spisovatelů. Ubohý národ, který by se bez nich obešel, který by myslel, cítil, uvědomoval si skutečnost jazykem schůzí a úvodníků! Copak nevidíte, blázni, co tím berete národu?

Počkejte, nač kolem toho opatrně chodit. Nebudu se představovat; doufám, že jsem českému jménu ve světě ostudu neudělal – poprvé v životě se toho dovolávám. Nejsem bolševik ani marxista; nemám osobních pohnutek k (...)

(......)