Karel Čapek

OD ČLOVĚKA K ČLOVĚKU III
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

NÁRODNÍ SEBEVĚDOMÍ A PAN DR. KRAMÁŘ

Pan dr. Karel Kramář se v Národních listech jaksi pohněval na můj článek O sebevědomí a jiných věcech. Totiž to jediné je jasné na jeho úvodníku, že autor byl pohněván; méně jasné je, co vlastně chtěl říci. Pokud tomu rozumím, tvrdí: 1. že náš národ byl i v dobách ponížených hrdý a sebevědomý, 2. že my jsme smělí byt sebevědomí a hrdí, 3. že tudíž jsme měli právo být sebevědomými a hrdými, 4. že toto sebevědomí a tu hrdost si náš národ zasloužil. Pana doktora Kramáře podle všeho rozčililo mé mínění, že národní hrdost má být hrdá na něco kloudného, tak jako obyčejný člověk bývá hrd na něco, a nejenom z osobní hrdosti; a co nás se týče, že opravdu máme nač být národně hrdi. Tož nevím; snad se pan dr. Kramář obává, že by naše národní sebevědomí bylo ohroženo, kdybychom měli udat, co našeho v dějinách i přítomnosti nás plní jistou důvodnou hrdostí; já se toho nebojím. Pan dr. Kramář, který se považuje tak říkajíc za odborníka pro národní hrdost a sebevědomí, nám odpírá dát nějaký věcný návod k národnímu sebevědomí. Mluví o “mravní velikosti našeho národa, pro kterou vždy sebevědomě a hrdě na to myslí, že je Čech”; ale tu mravní velikost vidí právě a jenom v tom “národním našem sebevědomí, naší národní hrdosti” – nic víc o tom neumí říci; je to ovšem petitio principii, jak stojí v knize psáno. Co dělat, víc z něho nedostaneme; ale jako národní filozofie je to nápadně slaboučké.

O něco jasnější nám bude tento jeho výklad: “… já se přiznám, že jsem nedovedl odsuzovat Hanku, i kdybych byl přesvědčen, že Rukopis psal, poněvadž jsem nemohl přehlížeti, jak potřeboval náš ponižovaný národ povzbuzení svého sebevědomí vírou, že byl kulturním národem tak brzy jako ti druzí, a že jím proto zase bude!” Tohle tedy je už povážlivější. Padělal-li Hanka Rukopis, pak je myslím věc úcty k národu nepřipouštět, aby byl národ krmen takovými šidítky, aby měl podvrženou minulost a těšil se falešnými cetkami jako dětinský negr. S mužným, vzdělaným a sebevědomým národem se takto nezachází. Na to nebylo třeba podvodu a lži, abychom se mohli považovat za kulturní národ; takový Komenský, takový státník Poděbrad, taková doba Karlova nejsou žádná maličkost a stačily by na plné sebevědomí národa vzdělaného a osvíceného.

Pan dr. Kramář zdá se vůbec některé věci dobře nechápe. Cituje z mého článku slova anglického kapitána na tonoucím Titanicu: Buďte (...)

(......)