Karel Čapek

OD ČLOVĚKA K ČLOVĚKU III
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

O STYKU S ÚŘEDNÍMI ČINITELI

Na tramvaji

Do vozu přistoupil slušně situovaný pán.

“Lísteček prosím,” provolává konduktér. Slušně situovaný pán se hrabe v kapsách a vytáhne hrst starých jízdenek. “Tady máte. – Co, to není ten? Tak tenhle. – Co, to taky není ten?” Po delším luštění se podaří najít dnešní lístek. “Ale ten taky neplatí,” prohlásí konduktér. “Musíte si koupit jiný.”

“Jak to myslíte?” diví se slušně situovaný pán.

Konduktér krčí rameny. “No neplatí. Tady máte píchnutou jedenáctku a přesedl jste do dvaadvacítky. Kam jedete?”

“Co vám je po tom?” začíná se rozčilovat slušně situovaný pán. “Tady máte můj lístek, člověče, a víc nemám s vámi co mluvit.”

“Já se vás ptám, kam jedete,” chmuří se konduktér. “Buď si koupíte nový lístek, nebo –”

Slušně situovaný pán zbrunátní. “Nebo co? Prosím, já tady mám svůj lístek,” obrací se uraženě k spolucestujícím, “a on tady na mne křičí. – Mne bude někdo učit, jak mám jezdit! Já jezdím trochu dýl než nějaký takový –”

“Chovejte se slušně, pane,” varuje konduktér ponuře, “nebo vás dám zjistit.”

“Mne můžete zjistit,” huláká slušně situovaný pán. “Jaké máte číslo? Já si nenechám žádné hrubosti líbit! Tady pánové jsou svědci, že jsem vám slušně předložil svůj lístek. – Já vám ukážu, jak se máte chovat k lidem! Z toho se ještě odpovíte, vy- vy-”

Zatím tramvaj pilně rachotí dál i se svým nákladem lidského sváru. Slušně situovaný pán si musil koupit nový lístek, a zato přestal konduktéra uznávat za hodna slova; nicméně si zapsal jeho číslo a pečlivě ukládá neplatný lístek, vykládaje rozhořčeně a hrozivě druhým pasažérům, že to tak nenechá, že to je skandál a na něho že si někdo takový nebude otvírat hubu. Zatím konduktér vykládá druhým pasažérům, takové lidi že on zná a že by to chtělo jezdit zadarmo a kdesi cosi. Slušně situovaný pán vystoupí na své stanici, mrtvičně rudý a bojovně planoucí, a vrhá za odjíždějící tramvají pomstychtivé pohledy. Ne, tohle tak nenechá.

Tedy styk s konduktérem je obyčejně nakvašený a svárlivý; ve voze se lidé lehko urážejí a (...)

(......)