Karel Čapek

OD ČLOVĚKA K ČLOVĚKU III
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

LEKCE DĚJIN

Každý národ se naučí ze svých dějin aspoň něčemu. Bismarckovo Německo a v míře ještě větší dnešní třetí říše si vzaly z německých dějin to poučení, jak slabý je sebevětší národ, není-li státně a politicky sjednocen. To, co se dnes odehrává v německém národě, můžeme chápat jako radikální proces sjednocování; pravda, je to proces značně horečný a prováděný prostředky víceméně násilnými, a nadto tak vybičovaný, že se na všech stranách převaluje přes přirozené i historické hranice, jež jsou od věků dány německému národu. V tom se ten sjednocovací proces sám uvrhá ve vážné nebezpečí: jednak zevní, neboť může vyvolat válečnou katastrofu s pravděpodobnými sociálními převraty; a jednak vnitřní nebezpečí, neboť horečné a násilné prostředky nemohou založit trvalou a nezvratitelnou politickou skutečnost; ale to je prozatím jiná kapitola.

Ten překotný unifikační proces německého národa se s fatální nutností vyjadřuje i v tom, jak se německý národ všemožně, i v kulturním a mravním ohledu, “dělá pro sebe”; sjednocuje se nejen politicky, nýbrž i duchovně, svým “německým” světovým názorem, svou výchovou, svými rasovými předsudky, svým pojetím kultury a pomalu i svým německým Bohem. Jinými slovy, v zájmu své národní jednoty se vědomě a záměrně vylučuje z evropské pospolitosti, z duchovní solidarity evropských národů. Pokud si to dělá ve svých hranicích, je to jeho věc, i když není lhostejna nikomu, komu lidstvo, humanita a duchovní pokrok nejsou prázdnými slovy; nemůže to být lhostejno už proto, že citelně chybí a bude chybět součinnost tak velikého národa na společných ideálech evropských. Zatím je kulturní a mravní izolacionismus německého národa krajně výraznou hranicí na duchovní mapě dnešního světa.

*

A tady si můžeme vzpomenout na svou vlastní dějinnou zkušenost. Československý národ si už jednou dovolil stav kulturní izolace; bylo to období, na jehož sílu jsme právem hrdi, ale na které jsme těžce dopláceli. Naše husitství nebylo ovšem izolací úmyslnou; byli jsme na čas vyloučeni z ostatní Evropy ne proto, že jsme to chtěli, nýbrž proto, že jsme šli svou vlastní cestou víry, stranou Evropy katolické i Evropy protestantské; a doplatili jsme na to tragicky svým kulturním i národním životem. Ostatně nebyla to jen naše zkušenost; víme, jak doplácela porevoluční Francie na svou osamocenost a jak těžce překonává dnešní Rusko svou revoluční izolaci. Každá izolace přijde nakonec svému národu příliš draho; dřív nebo později je národ nucen přece jenom upravovat krok s těmi druhými a navazovat přervaná vlakénka; desítky let potom trvá, než se nahradí, co se přervalo třeba jen za rok. Můžeme si být jisti, že dříve nebo později, po větších nebo menších obětech, se i německý národ octne v té situaci, že bude hledat cestu ze (...)

(......)