Karel Čapek

OD ČLOVĚKA K ČLOVĚKU III
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

TOHO ČASU

Dalo se čekat, že hojnými škrty ve státním rozpočtu bude ublíženo mnohým veřejným věcem a zájmům; přesto překvapuje, že některým oborům veřejného života bylo ublíženo tak neúměrně a bezohledně. Snad nejtíž postižena v rozpočtových úsporách byla lidovýchova, na kterou bylo brevi manu škrtnuto šedesát procent státní podpory. Místo pěti a půl miliónu korun dostane 2,2 miliónu (budou-li vůbec vyplaceny). To znamená cosi jako pravděpodobnost, že většina lidovýchovných organizací bude muset zavřít krám; neboť i když lidovýchovné podniky jsou v zásadě hmotně soběstačné, administrativa činnosti, která pořádá do roka přes padesát tisíc přednášek a přes půldruhého tisíce kursů pro půlpáta miliónu posluchačů, která udržuje jedenadvacet lidových vysokých škol a má co jednat s šestnácti tisíci obecními knihovnami, tato administrativa se nedá pořídit holýma rukama.

Tady by se mohla povídat pohádka o jednom státě, který jediný na světě učinil lidovýchovu předmětem státní péče; byl to náš stát, ale ta pohádka už dávno není pravdou, jako ledacos jiného. Nebo mohlo by se tu názorně vypočítávat, nač přijde státu jeden státní jelen či hřebec ve srovnání s jistými úkoly kulturními. A mohlo by se přitom vhodně vykládat, že kulturní péče je jedinou rozumnou reprezentací demokratického státu, a mnoho podobného; ale nebylo by to asi nic platno. Sebedelší kázání by patrně nezpůsobilo, aby byly revotovány úsporné škrty už schválené; ale jde přece jen o to, hledat prostředky, aby lidovýchova v našem státě nepřišla vepsí a aby se nesesula organizace vlastně už hotová.

Při dobré vůli by to nepochybně šlo. Šlo by řekněme uložit obecním nebo politickým úřadům, aby vybíraly k lidovýchovným účelům 10 Kč za každou povolenou politickou schůzi. Je to maličkost, a dokumentoval by se tím vztah politické demokracie k demokracii kulturní. Šlo by vybírat 20 až 50 Kč za každou úředně povolenou veřejnou zábavu; jistě by pro těch pár korun zábav neubylo a byl by tu nějaký zdroj příjmu. Takových pramenů, které by nezatížily státní pokladnu, je snad víc – soukromé mecenášství k nim u nás ovšem nepatří. A co stát vzal lidovýchovným organizacím na pomoci hmotné, mohl by jim nahradit aspoň pomocí morální; má přece dosti vlivu na obce, školy i úřady, aby (...)

(......)