Svatopluk Čech

JITŘNÍ PÍSNĚ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

V jitřním šeru

 Ještě noci plášť se černá shůry,
 jeho třásní země pokryta,
 ale na východě řídnou chmůry
 a svit krásné hvězdy prokmitá.
 Jako jarní anemona rosná
 na blankytném vzchází záhoně -
 Zdráva buď, ty hvězdo těchonostná,
 sličná hlasatelko Jasoně!
  
 Dlouhá byla noc, hvězd málo měla,
 můra na hruď ulehala všem;
 dosud chmurné snění tíží čela
 valných davů, mutné ticho zem’.
 Však již tu tam zvedají se hlavy,
 skráně cítí svěží jarní dech,
 oko vítá jitřenku, již zdraví
 pěvci háje v prvnich povzletech.
  
 I v mé útrobě se píseň budí,
 staré ptáče, tiká v moji plec,
 ale pochybnost’ mé tělo trudí,
 mám-li otevříti ňader klec.
 Píseň moje zpíváz jiných zřídel,
 jinak dosud nápěv její zněl
 a čas k tomu vzal ji pružnost křídel,
 hlasu mladistvého svěží pel.
  
 Nebude se třpytit v perlách rosy,
 nebude mít v zobci jarní květ,
 ševelit jak zefír na rákosí,
 o kráse a slastech lásky pět.
 Bude asi drsnozvuká, divá,
 temným šumem větru zavane
 nebe skřípne, jako čepel rzivá,
 když ji tasíš z pochvy zedrané.
  
 V ňadrech zůstaň, písni! Marná slova:
 Dobývá se z prsou v ranní svět.
 Nevábí ji haluz vavřínová,
 ani denních pochval hluchý květ -
 vyletá jen, že jí dusno v nitru,
 vyletá, že musí, musí ven
 po svém zapěti též pozdrav jitru,
 spící budit, hlásat blízký den.