Svatopluk Čech

HANUMAN
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

V

 Vod valná pláň, kde věžil orkán včera
 hor plynných davy nad údolí sterá,
 kde sršely tmou žhavé mračen střely
 a s hromu rachotem vln jeky zněly,
 dnes v majestátním spočívajíc míru
 pod nebes jižních skvoucím blankytem
 safírem ohromným se modrá v šíru
 se zlatých jisker hravým zákmitem.
 Jak modrá říza jemných krajek lemem
 roj tichých vln se čeří sněžnou pěnou
 pod nízkou prouhou břehu, ozdobenou
 malebných palem skvostným diadémem.
 To nádherný je předvoj pralesa
 se šperkem pyšným rostlin opínavých,
 jenž v kadeř tká jim věnce květů žhavých
 a girlandou až k moři poklesá.
 Pod nimi vlnek stříbrem průzračným
 plá sadu podmořského divná krása,
 jenž korálovým kvítím břeh tu pásá
 polypů něžných dílem zázračným.
 Ty trsy z tyrkysů a rubínů,
 na jejichž snítky ozdobné jsou sety
 kolkolem lepotvárné živé květy
 v rozkošných barev sterém odstínu,
 těch medus barvy, tvary přesličné
 i jiných tvorů, jež kol hrají v letu
 jak motýlci těch korálových květů
 a na dně lastur formy rozličné,
 jež perletí se lesknou v barvách duhy -
 toť jako pohled na báječné luhy.
 
 Leč bouře včerejší, jež s lodí múz
 tak mnohé pyšné sklála naděje,
 v těch krásách vůkol nechala svých hrůz
 nejedny kormutlivé šlépěje.
 Na břehu sem tam divá směsice
 se kupí v písku. Mořem vyhozeny,
 vln prudkostí a vláhou poškozeny,
 tam leží koše, bedny, krabice.
 A v moři samém nedaleko břehu
 hle, mezi skalin útesy a bradly,
 jež černají se v jasném pěny sněhu,
 vrak lodi vězí, zpola na bok padlý.
 
 Slyš! Zdá se, jak by do pralesa kdes
 byl náhle zadul vítr s hukotem
 a blíž a blíže k pobřeží se nes
 v rostoucím šumu s větví praskotem.
 A již v tom hluku rozeznati skřek
 a vřeskot hrdel četných. Povzlétá
 nad palmy zděšen mnohý papoušek
 a, vzduchu tulipán, tam třepetá
 peřestým křídlem. Z houšti lupenů
 op nyní vyrazil a po kmenu
 sjel k zemi bleskem; za ním druhý, třetí
 a dav už jiných vřeště dolů letí;
 teď chumelí se řásných listů houští
 již celé mračno opičích těch stád
 a překotem se po lianách spouští,
 jak dštil by plavých pitvor vodopád.
 
 Vše na krabice, na bedny se vrhá,
 rve vaků řemení a koše trhá - -
 Teď, Breughle[37] pekelný, svůj štětec dej,
 bych zdáli zachytil ten divý rej!
 Mé pero chabé nepodá než stín
 té orgie, těch mumrajů a šprýmů
 nad zůstalostí utonulých mimů
 a pěvců, primadon i balerin.
 Jak vichří nedočkavé ruce opí
 v té strakatině třpytných oděvů,
 co s nimi za posuňků směšných tropí,
 co groteskních tu zříti výjevů!
 Zde s fantasticky opřilbenou lebí
 tvář opičí se do zrcadla šklebí;
 tu strká v Mefistovy spodky rudé
 opička ruce; nohy opět jiná
 cpe v rukávce živůtku Markétčina;[38]
 jich soused žezlem na trianglu hude;
 op vedle s hustě osněženou srstí
 kol sebe metá pudru plné hrsti,
 že brzy tu jak v sádrovnické dílně;
 druh za ním karikuje umělce,
 po zádech štětkou čmáraje mu pilně,
 již v tuši namáčí a rumělce;
 ten lorňonem zas mává v poskoku,
 půl oděn anticky, půl v rokoku,
 a přes tympany metá kozelce - -
 Tu (...)
(......)