Svatopluk Čech

LEŠETÍNSKÝ KOVÁŘ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XVI.

     Leží kovář, zůstaven již skonu,
 v kovárně pod výhní plápolavou,
 o kovadla podnož opřen hlavou
 jako král o pelesť svého trónu.
 V dílně své, kde dlíval nejraději,
 v záři veselé z dob slávy její
 přál si zemřít - vůli jemu dali;
 měkké mu jen lože podestlali.
 
     Kolem prsou mohutných se vine
 šírý obvazek; jej slza smáčí,
 která z oček Lidunčiných řine
 k němu bez ustání v hořkém pláči.
 Časem dívka usedavě štkajíc,
 k šíjí mroucího svou tulí ruku
 a líc k jeho prsům, naslouchajíc
 v posled srdce laskavého tluku.
 
     Stranou Brázda s pochýlenou hlavou
 mžiká oček řasou třepetavou,
 z nížto chvilkou krůpěj vláhy třpytné
 sprchne na kožich a tam se kmitne
 lemu kosmatinou řídkou, plavou
 jako perla rosy suchou travou.
 
     Slyš! tu kroky - zaskřípnuly dvéře - -
 
     "Václav!"
 
     K ňadru příštím okamžikem
 tulila mu hlavu s tichým vzlykem,
 a on dívku líbal na kadeře.
 
     Takto chvilku dleli. K loži pak
 děva klekla zas; po druhé straně
 Václav klesl; kovář matný zrak
 upjal naň a zdvihal těžké dlaně
 k vítání; leč Václav zlíbal vřele
 ruce chladnoucí, a srdce celé
 zachvělo se v žalném jeho hlase:
 "Mistře, tak - tak spatřujem´ se zase!"
 
     Mistr slabě usmál se i vece:
 "Zdráv buď, hochu! Hle! přec tebe mohu
 vítat - ve své kovárně - dík bohu! -
 krev to stálo - ale jsem tu přece."
 
     "Ach, vím všechno!" Václav pravil s bolem.
 "Ve vsi slyšel jsem, ký strastí roj
 za ni podnik´ jste, jak těžký boj!
 Viděl jsem, jak v poutech vedli kolem
 (...)
(......)