Svatopluk Čech

PÍSNĚ OTROKA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XI.

 Vizte, na mozol mé dlaně
 náhodou si motýl sedá,
 křídla skvoucí kloní, zvedá,
 a já hledím zadumaně
 na tu břitkou protivu:
 na pleť drsnou, svrasklou, temnou,
 plnou jizev práce krušné,
 a ty lehké tvary vzdušené,
 barev skvostných září jemnou
 oko zvoucí k obdivu.
 
 Nenadálý vzácný hoste,
 ustrojený v zář a duhu,
 milče kvetoucího luhu,
 bytí tvé, ó živý skvoste,
 jeden za rozkoší let:
 tančíš jenom po své zvůli
 v modru volném, v teplém jase,
 v lásky hrách a věčném kvase,
 k němuž v nektar[16] svůj ti zdůly
 kyne sterý zářný květ.
 
 Zatím v poutech ruka moje
 z jitra k noci každé chvíle
 lopotí se v krušném díle,
 věčně splývá ručej znoje[17]
 s čela, jež se kloní v prach;
 jako v pluhu skot se vleku
 pod ranami kruté pěsti,
 neznám požitku ni štěstí,
 neznám životního vděku,
 znám jen péči, žal a strach.
 
 A přec nezávidím tobě,
 motýle, tvůj život hravý,
 požitku rej kolotavý,
 ve zlata i nachu zdobě
 stálý tanec lučinou.
 Nechtěl bych (...)
(......)