Svatopluk Čech

PÍSNĚ OTROKA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XX.

 Zas naděje mi v prsou klíčí, -
 lesk hvězdný hustou chmurou kmit;
 zas pevněji se hlava tyčí -
 v noc padl svěží jitra svit:
 To slibné jitřní vzplání,
 té hvězdy těšný[38] jas
 jsem zočil znenadání
 ve stínu juných řas.
 
 Když nad skrání mu kadeřavou
 pěst zaťal strážce surový,
 hoch nezbled se skloněnou hlavou
 a nespjal ruce s okovy,
 leč hrdě vznesl skráni
 a vzdorně oči zved
 a v těch jsem znenadání
 svit nové doby zhléd.
 
 To nebyl rabský pohled chabý,
 jenž zbaběle se chýlí v prach,
 kdy stačí dutek zámih slabý
 vráz ubít krátký činu vzmach.
 Ve stínu mladé brvy
 ten zrak se divě lesk,
 jak blízké bouře prvý
 by z něho sršel blesk.
 
 Mně vzešla útěcha z té záře,
 že předků stín v nás přece zbyl,
 že nevyssál hnět otrokáře
 krev jejich všecku z našich žil,
 že jiskry, jež jsme střehli
 vždy v duchu zjařmeném,
 se v srdci synů zžehly
 tím jarým plamenem.
 
 Nechť palčivá i výtka srší
 z těch zraků mladých v naši hruď,
 nechť na čas jejich zápal zvrší
 jen bídu naši - vítán buď!
 Buď zdráv, ty jarní blesku,
 jenž svítáš z juných řas
 a věštíš v noci stesku
 nám brzké spásy jas!