Svatopluk Čech

PÍSNĚ OTROKA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XXIII.

 Stojím v šeru na skalině, o niž v pěnu, déšť a kouř
 duníc, ječíc rozbíjí se nesmírného vodstva bouř.
 Jako pták, jenž marně hledá k odpočinku výspy tes,
 pohled můj se teskně hrouží v mlhy, vln a mraků směs,
 která přede mnou se temně v nedohlednou dálku stře
 a sta smrštěmi a víry jak var čarodějnic vře.
 
 Stojím tu a hledím nazpět: V otroctví tam úpí zem.
 Hledím kpředu: Vše tam hrozí živlů běsným zápasem,
 orkán divoký se blíží - již mi vzlétá vichrem vlas,
 i pout mojich řinkot věčný přehlušuje bouře hlas.
 Leč já spoutané ty ruce zdvihám příští spoustě vstříc,
 polibkům jak děvy drahé šlehům větru vzdávám líc:
 Vítej, bouře! Vykoupení slibuje tvůj strašný zjev,
 ve tvém rachotu a řevu svobody mne zdraví zpěv!
 
 A teď náhle moje zraky jiskřivou se plní mhou,
 cítím, jak mi náhlým ohněm tepající skráně žhou,
 kterak z nitra na rty chvějné blouznivý se dere šum
 a jak duši do budoucna nesou křídla věštích dum.
 Mžiká cosi, kmitá, svítá za tou sprostou chmur a pěn,
 jak by jimi prozařoval těžce rodící se den,
 v červánky se hrůzně krásné šatí burný moře hněv,
 jak by místo vody šíro kypěla tam krev, jen krev.
 Nestvůrných vln hřbety táhlé, rozšlehané vláhy prach,
 smrště divoké a strže - všechno děsný krve nach
 a sluch plní třesk a hlomoz, jak by v boji bez mezí
 srážely se lítých vojů oštěpy a pavezy - -
 Však již mlknou bubny bouře, zvolna ztišuje se var
 a štít slunce zlatoskvoucí z růžových se klube par.
 Vítězný den chmury, mlhy ve vlající cáry rve,
 jako v třáseň poletavou zdrané bitvou korouhve,
 prchá tmy voj rozprášený, ztichl bouře divý ruch -
 modré nebe, modré moře, mezi nimi zlatý vzduch ...
 
 Však co vidím? Břeh tam nový - Smavé slunce příštích let
 ozařuje jiný, svěží, bouří obrozený svět.
 Palem rozkošná tam zeleň, v níž se blýská zlatý plod,
 obhlíží své libé vděky v modré hloubi klidných vod
 a kraj úrodou se směje, květ a klas a hrozen rév,
 k pilné práci, vděčné sobě, veselý se druží zpěv,
 ruce všechny bez okovů, jasna (...)
(......)