Svatopluk Čech

VE STÍNU LÍPY
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Vysvětlivky.

PŘEDZPĚV. Svatopluk Čech vzpomíná, roztoužen a rozteskněn nedávnou smrtí otce svého, ve vinohradském bytu svém blažených dob, které strávil většinou o prázdninách jako studující pražského novoměstského gymnasia a později jako právník ve Vraném, městečku nedaleko Slaného, kde býval otec jeho od jara r. 1856 do roku 1873 ředitelem kapitulních statků. Básník oblíbil si milou tu obec tak, že ji nazývá "rodným krajem", ač v pravdě narodil se r. 1846 v Ostředku na Benešovsku a pobyl s rodiči ještě na jiných místech Čech, zejména v Litni u Berouna, která se mu rovněž zlatým písmem do paměti vepsala.

K Litni také zalétá vzpomínkami, chtěje zapuditi "stesk nevýslovný". Tam scházívali se v dobách, kdy otec Čechův na liteňském panství správcoval (1853-56), na útulném prostranství před zámkem ve stínu košaté lípy někteří sousedé litenští a hovořili o ledačems. Někdy se k nim přidružil také pan správce Čech, pan farář Hamous a pan učitel Pacovský a tak staly se liteňské besedy pro básníka tím památnějšími.

Ale tehdejších besedníků liteňských ani jejich rozhovorů S. Čech v básni neuvádí, nepamatovalť jich také, nýbrž rozesadil kolem stolu postavy, jež mu v mládí nějak silněji na mysli utkvěly, všelijak je třeba ještě přetvořil a vložil jim do úst vypravování, která jsou většinou jeho vlastními smyšlenkami a jen tu a tam měla skutečné podklady v jeho upomínkách.

Tak hned prvnímu besedníku, "sousedu bohabojnému", propůjčil básník vzhled a zvyky svého dědečka s otcovy strany, který býval rychtářem v památné Peruci, půl hodiny od Vraného vzdálené, a častěji se synem i vnoučaty se stýkal. K dojemné události, o níž soused vypravuje, poskytlo básníkovi látky časté vypravování otcovo o jakémsi bohatém ruském jenerálu, který za pobytu Čechovic v Litni přijel se z ciziny podívat na své rodiště a hluboce dojat pohlížel s vršku na "jeviště svých dětských her, zářící v paprscích zapadajícího slunce".

Postava směšného krejčíka (...)

(......)