Anton Pavlovič Čechov

TŘI SESTRY
recenze
(pro čtenářský deník nebo referát)

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Recenze

Tři sestry - tragikomedie o tom, jak čas mění lidi a jejich sny

 

Anton Pavlovič Čechov začal svou dramatickou dráhu aktovkami v komicko sentimentálním duchu. Až potom se pustil do celovečerních her. Racek (Čajka, 1896) při své první inscenaci propadl, protože herci své role nepochopili a ani se je nenamáhali naučit nazpaměť. Po tomto debaklu se Čechov rozhodl přestat psát pro divadlo. Až po dlouhém naléhání svolil k obnovení Racka v Moskevském uměleckém divadle. Později pro ně napsal další tři hry: Strýčka Váňu (Ďaďa Vaňa, 1899), Tři sestry (Tri sestry, 1901) a Višňový sad (Višňovyj sad,1904). Čechovova pověst je založena především na těchto čtyřech hrách.

Všechny hlavní hry APČ, včetně Tří sester, se odehrávají na ruském venkově a zobrazují monotónní a frustrující život statkářské vrstvy. Všechny jeho postavy touží po lepším životě, ale nejsou schopny svých cílů dosáhnout, nebo k tomu nemají sílu. Hry jsou složeny z nekonečného množství detailů, jejich vzájemné spojitosti nejsou vždy zřejmé. A přece se postupně vytvoří jednotná atmosféra, jasně vykreslené postavy i úplný a prostý děj. Čechov vytváří realistickou tkáň prostředí a dialogu, v němž povrchové jednání a řeči jsou pouhými úhybnými manévry anebo maskují hlubší konflikty a nejistoty. Čas zde působí jako ničitel nadějí a iluzí.

Toto téma samozřejmě ani s plynoucím časem neztrácí na aktuálnosti. I v dnešní době má obyčejný člověk mnoho snů, o jejichž naplnění se však přestává snažit, protože se domnívá, že nemá šanci na úspěch. Po "dospění" tedy zavrhuje svoje cíle jako naivní a nereálné.

Celou hrou se proplétá jedna velká touha všech tří sester - vrátit se do rodné Moskvy. Domnívají se, že právě tam na ně čeká lepší život. Stále však odjezd odkládají

Vzhledem k tomu, že dialogy pouze naznačují skutečné vnitřní rozpoložení postav, a velkému množství symbolů, je potřeba přikládat velkou váhu hereckému provedení, jinak diváci hru nepochopí a dojde ke stejnému neúspěchu jako při prvním uvedení Racka. Také na režii spočívá velká zodpovědnost, neboť hlavně ve třetím a čtvrtém jednání text mírně ztrácí na spádu a je potřeba divákovu pozornost udržet jinými způsoby.

Tři sestry u náš vyšly v několikerém překladu, přičemž moje volba padla na ten od Leoše Suchařípy, který je dle mého názoru nejživější a nejhravější.