Anton Pavlovič Čechov

TŘI SESTRY
recenze
(pro čtenářský deník nebo referát)

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Osoby

• ANDREJ PROZOROV
• NATÁLIE, jeho milá, později žena
• OLGA, MÁŠA, IRINA, jeho sestry
• FJODOR KULYGIN, profesor gymnázia, Mášin muž
• ALEXANDR VERŠININ, podplukovník, velitel baterie
• NIKOLAJ TUZENBACH, baron, poručík
• VASILIJ SOLENÝ, štábní kapitán
• IVAN ČEBUTYKIN, vojenský lékař
• ALEXEJ FEDOTÍK, podporučík
• VLADIMÍR RODE, podporučík
• FERAPONT, vrátný u krajské správy, stařec
• ANFISA, chůva, osmdesátiletá žena
• PROTOPOPOV, předseda místní správy

 

ANDREJ PROZOROV

Dle otcova přání by z něj měl být profesor, je však pouhým členem krajské správy (v prvním dějství tajemníkem), a ví, že cesta výš už není. Každou noc sní o tom, že bude slavný vědec, na kterého bude celé Rusko hrdé. Vroucně miluje Natašu, kterou si vezme za ženu. Ta se ale v postupně mění v panovačnou fúrii. Andrej si její chování uvědomuje, i to, že je „tupé hovádko“, ale stále ji miluje, i když už nechápe proč. O svých snech nemá s kým hovořit - manželka ho nechápe, sester se bojí, že se mu vysmějí. Proto se svěřuje napůl hluchému Ferapontovi. Hraje karty a často prohrává velké částky, což ho nakonec donutí zastavit dům. Ví o tom, že ho žena podvádí, ale není schopen s tím nic udělat. Vidí budoucnost velmi růžově.

NATÁLIE, jeho milá, později žena

V prvním dějství nevinné mladé děvče, které chodí trochu nevkusně oblečené. Po svatbě s Andrejem se ale změní, stává se z ní sobecká fúrie, která se do všeho vrtá, organizuje všem život, je ta nejchytřejší, ví, co je pro všechny nejlepší, a vždy musí být po jejím. Nadevše ale zbožňuje své děti. Začne svého manžela podvádět s Protopopovem.

OLGA, nejstarší ze sester

Je učitelkou (později ředitelkou) na gymnáziu. Její práce ji ubíjí a touží jen po jediném - odjet zpátky do rodného města, do Moskvy. Chodí v modrém učitelském plášti. Touží po svatbě, milovala by svého muže, zůstává však sama. V Irině stále vidí malou holčičku a dělá si srandu z toho, jak si Irina myslí, že je dospělá. Naopak Mášu a její jednání chápe. Bratru Andrejovi tak trochu poroučí.

MÁŠA

Stále chodí v černém a často si hvízdá. Nese v sobě mnoho smutku i hoře. Vdala se v osmnácti, kdy jí profesor Kulygin připadal nejchytřejší na světě, nyní už o něm smýšlí trochu jinak. Je zádumčivá a nemá ráda Soleného. Umí tři řeči, je velmi chytrá a vzdělaná, ale myslí si, že na krajském městě jí to je k ničemu. Začne svého manžela podvádět s Veršininem. Po přesunu vojsk z města i s Veršininem se však poslušně vrací k manželovi.

IRINA, nejmladší ze sester

Nosí bílé šaty a stejně jako sestry chce se vším skoncovat a odjet do Moskvy. Chce pracovat, vidí v tom jediný smysl a cíl života. Své starší sestry moc nechápe, ještě stále nepřestala věřit svým snům. Nemá ráda Soleného. Na naléhání své sestry souhlasí s Tuzenbachovou nabídkou k sňatku, kterého ale nemiluje. Těší se, jak s ním začne nový život, ovšem baron je zabit ještě před svatbou.

FJODOR KULYGIN, profesor gymnázia, Mášin muž

Je typickým učitelem, mírně roztržitým, trochu odtrženým od reality. Často mluví latinsky a svou ženu má moc rád, i přes její nevěru, kterou jí okamžitě odpouští.

ALEXANDR VERŠININ, podplukovník, velitel baterie

Čtyřicátník, fajn chlapík. Není hloupý, ale trochu moc mluví. Je docela zajímavý a podruhé ženatý. Jeho žena čas od času spáchá sebevraždu, nosí dlouhý cop jako dívka, mluví jenom o vznešených věcech, o filozofii. Mají spolu dvě holčičky a Veršinin si vyčítá, jakou hroznou mají matku.

Znal sestry jako malé holky a jejich otce. Tenkrát byl poručík a do někoho se zamiloval. Ostatní ho "povýšili" a škádlili ho oslovením "zamilovaný major" Je z Moskvy a tvrdí, že „neexistuje město tak nudné a bezútěšné, aby v něm nebyl zapotřebí chytrý a vzdělaný člověk" Stále má své sny, nenechá se ubít životem. Zamiluje se do Máši, která jeho lásku opětuje. Na konci hry je společně se svou baterií odvelen do Polska.

NIKOLAJ TUZENBACH, baron, poručík

Chtěl by pracovat, stejně jako Irina, do které se zamiluje. Touží po cihelně. Chce si Irinu vzít, ovšem nakonec je zastřelen při souboji se Soleným.

VASILIJ SOLENÝ, štábní kapitán

Je šovinista a nemá rád Tuzenbacha. Ve společnosti je hrubý a sprostý, ale když je s někým sám, je vtipný a laskavý. Už v prvním jednání říká, že Tuzenbachovi prožene kulku hlavou, což na konci splní.

IVAN ČEBUTYKIN, vojenský lékař

Nikdy nepracoval a pracovat nehodlá. Z medicíny už všechno zapomněl, jeho vinou tak zemřela pacientka. Má sestry moc rád, říká, že jsou to jediné, co mu na světě zůstalo. Vroucně miloval jejich matku. Jeho nejčastější replikou je „prašť jako uhoď“, už nemá žádné sny ani touhy.

ANFISA, chůva, osmdesátiletá žena

Je u Prozorových už třicet let. Nataša ji nemá ráda a chtěla by ji vyhodit. Když se Máša stane ředitelkou gymnázia a dostane erární byt, stěhuje se s ní a na sklonku života je šťastná.

ALEXEJ FEDOTÍK, podporučík

VLADIMÍR RODE, porporučík

FERAPONT, vrátný u krajské správy, stařec

PROTOPOPOV - Michal nebo Ivan

Je předsedou místní správy a milencem Nataši. Ačkoliv se o něm často mluví, nikdy ho neuvidíme.