František Ladislav Čelakovský

SLOVANSKÉ NÁRODNÍ PÍSNĚ
Díl první
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

24.

 Již sluníčko zašlo
 za to černé mračno;
 co je tobě, milá,
 co je tobě zašlo?
 
 Zašlotě mně tohle
 potěšení moje;
 abych se vdávala,
 na tě nečekala.
 
 V tom našem sádečku
 jest mnoho modráčků;
 žala tam má milá
 zelenou travičku.
 
 Když je ji nažala,
 sedla na cestičku;
 já tě budu vískat,
 můj zlatej holečku.
 
 Kolik jest mu vlásků
 na hlavě přebrala,
 tolik jest slziček
 z svých očí vylila.
 
 Vytáh' šátek z kapsy,
 utírá čelíčko:
 Proč pláčeš, naříkáš,
 má zlatá holčičko?
 
 Kterak nemám plakat,
 a sobě naříkat,
 když mne [má pásnička]
 nemůže obměstnat.
 
 - - - - -
 
 Vzal ji za ručičku,
 ved ji ku krámečku;
 já ti koupím pentlí,
 nastav si sukničku.
 
 Já bych nastavila,
 jen kdybych co měla,
 jen kdybych já tebe
 byla nepoznala.
 
 Vy veleský chlapci,
 kde jste včera pásli,
 já ztratila pentle,
 kterej jste je našli?
 
 My jsme je nenašli,
 my jsme je viděli,
 červené pentličky
 po vodě plynuly.
 
 Šifaři, šifaři,
 na šífy sedejte,
 červené pentličky
 po vodě chytejte.
 
 Šifaři, šifaři
 na šífy sedali
 červené pentličky
 po vodě chytali.
 
 Kdybys měla, milá,
 čtyrydvacet koní,
 červené pentličky
 vice nedohoní.
 
 Kdyby měla milá
 koní na tisíce,
 červené pentličky
 nedohoní více.
 
 Sedla na lodičku,
 zaplakala tuze,
 že více pentliček
 dohonit nemůže.