František Ladislav Čelakovský

SLOVANSKÉ NÁRODNÍ PÍSNĚ
Díl druhý
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

V.
Zpěv dalmatský

1. Radoslav

 Ranní ještě nezaskvěla zoře,
 ni jitřenka pokázala líce,
 aj, tu vlaštovice zazpívala,
 Radoslavu králi přizpěvujíc:
 Vzhůru, králi, vzhůru, Radoslave!
 zleť ležeti, denici zaspati;
 odpadla ti Lika i Karbava,
 rovný Kotar do vody Cetiny.
 Jakmile král hlasu porozuměl,
 tudíž syna Čáslava přizývá:
 Vstaniž rychle, rozmilý můj synu,
 ať svoláme vojsko na vše strany;
 padlať na nás Lika i Karbava,
 znamenité Horvátské království,
 i veškeren Kotar do Cetiny,
 Bůh pomozi, aby dobře bylo.
 Porozuměv otcovým syn slovům,
 silné vojsko odevšad svolává,
 rychlé jezdce a mladou pěchotu,
 dalmatinské vybrané vojíny.
 Blahoradil jemu moudrý otec:
 Čáslave, můj synu nejmilejší,
 pojmi s sebou polovinu vojska,
 a před vojskem táhni na Horváty.
 Bůh-li tobě přispěje a štěstí,
 pokořiti bana Selimíra,
 nepleň, nepal vesnice a města,
 aniž jaté Latincům prodávej;
 podmaň sobě Karbavu a Liku,
 vlast tvé matky, její slavné věno;
 já pokořím Kotar do Cetiny,
 nepleně a nehubě krajiny.
 Na rozchod se obě vojska hnula,
 zpívajíce u veselém ryku;
 hlučně táhnou královští vojíni,
 víno pijí, na koních se točí.
 Jedno vojsko táhne na Kotarské,
 vedeno jsouc králem Radoslavem,
 druhé vojsko ku mezem horvátský
 mladý Čáslav oddán mu za vůdce.
 Málo času bylo uplynulo,
 porazí syn bana Selimíra
 se vším vojskem jeho mnohočetný:
 Vesnice a bílá města pálí,
 malé, velké seče, proboduje,
 lid zajímá, po vojsku jej dělí,
 nepamětliv rady otce svého.
 Kotarští se sami pokořili,
 Radoslavu králi poklonili;
 ale běda! zlý osud jej stíhá,
 od něho se vojsko odrazilo,
 an jim bránil pleniti Kotarské,
 kostely a oltáře vybíjet,
 an jim nedal zajaté prodávat,
 aniž prznit mladé Kotarkyně.
 Ale na tom nebylo jim dosti,
 Radoslava koruny zbavivše
 na hlavu ji vznesli Čáslavovu. -
 Oj nevěro, nikdy tě nebylo!
 Korunu syn pochytiv otcovskou
 vyvolavce rozpouští po vojště,
 hlásající od jitra do mraka,
 a od mraka až do dne bílého:
 Kdo uchvátí starce otce mého,
 buď (...)
(......)