Miguel Cervantes
překlad: Kristian Stefan

DON QUIJOTE DE LA MANCHA
Díl druhý
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola první

O tom, co činili farář a lazebník s D. Quijotem při nemoci jeho.

V druhé části této povídky a o třetí výpravě D. Quijota vypravuje Cid Hamet Benengeli, že farář a lazebník asi měsíc jej nenavštívili, aby neobnovili a na paměť mu nepřivedli věcí minulých. Avšak neopomenuli navštěvovati jeho neť a hospodyni, přikazujíce jim, aby ho ošetřovaly s největší bedlivostí a dávaly mu k snědku předmětů sílících, pro srdce a mozek příhodných, poněvadž odtud bez odporu celá jeho choroba pocházela. Hospodyně i neť pravily, že tak činí a činiti budou ochotně a se vší pečlivostí, pozorujíce, kterak jejich pán chvílemi dává důkazů, že smyslové jeho k sobě přicházejí.

Z toho měli oba velké potěšení, ježto se jim zdálo, že velmi dobře učinili, přivezše jej očarovaného na volovském voze, jak se vypravuje v první části této rovněž velkolepé i přesné povídky kapitolou poslední. Ustanovili se tedy na tom navštíviti jej, aby nabyli přesvědčení co největšího, ač měli za věc nemožnou, aby úplně se uzdravil. Smluvili se, že ani slovem nezmíní se o dobrodružném rytířstvu, aby se nevydali do nebezpečenství obnoviti ránu posud tak útlou.

Navštívili jej tedy a zastali ho sedícího na posteli, oděného do kazajky ze zeleného multonu, v červené toledské čepici a tak vyschlého a scvrklého, že se hotovou mumií býti zdál. Byvše dobře přijati tázali se na jeho zdraví, načež on jim odpovídal jak s velikou soudností tak dobře spořádanými slovy. Mezi takovýmto hovorem přišli i k tomu, co se nazývá státní moudrostí a způsobem vlády, opravujíce zlořád ten a zavrhujíce onen, přetvořujíce mrav jeden a zatracujíce jiný, tak že každý z těch tří byl novým zákonodárcem, moderným Lykurgem, nadšeným Solonem. Takovýmto způsobem dali státnímu řízení novou tvářnost, že se zdálo, jako by je byli do nějaké kovárny donesli a něco jiného byli vynesli, než co tam dopravili. D. Quijote mluvil o všech dotyčných předmětech s takovou považlivostí, že oba pozorovatelé neomylně myslili, kterak jest při úplném zdraví a dokonalé soudnosti.

K hovoru se dostavily neť a hospodyně, jež nepřestávaly Bohu vzdávati díky, vidouce pána svého při tak dobrém rozumu. Avšak farář změniv prvnější předsevzetí nezmiňovati se o rytířstvu, hleděl nabyti úplného přesvědčení o tom, zdali zdraví D. Quijota jest skutečné či nepravé. A tak zponenáhla jal se vypravovati noviny, které se při dvoře přihodily, uváděje mezi jiným, kterak se za jistou věc má, že Turek se vyplavil se značnou armádou i že neznám jest úmysl jeho, kam tak velká bouře sesypati se má. Z tohoto strachu, který se každého téměř roku jich zmocňuje, že celé křesťanstvo jest ve zbrani a že Jeho královská Milost opatřiti dal přímoří Neapolské a Sicilské i ostrov Maltu.

Na to odpověděl D. Quijote: Jeho královská Milost jedná jako moudrý vojevůdce, čině v čas opatření státu svých, aby je nepřítel nepropadl z nenadání; kdybych ale vzat byl na radu, pokynul bych mu, aby použil opatrnosti, na kterou nyní J. Mst. ani za dost málo (...)

(......)